Bludovská stará škola – č.p. 195 dnešní budova radnice
Dalším námi zkoumaným stavebním objektem v Bludově byla budova dnešní radnice - tzv.“ stará škola“ na ulici Jana Žižky, č.p. 195. Průzkum byl proveden stejným kolektivem jako objekt fary, tedy ve složení pan Karel Čunderle, Mgr. Drahomír Polách a Eva Kösslerová v roce 1994.
Obr. č. 1 – Dispozice objektu staré školy při výstavbě z roku 1805. Kresba E. Kösslerová.
V informačním spisku pro návštěvníky Severní Moravy z roku 1937 Karel Dytrt o škole uvádí následující:“ U kostela je domek č.p. 145. Je to rodiště slavného malíře Adolfa Kašpara. Jeho otec byl zde kupcem. Na místě tohoto domku stála v 1. polovici 18. stol. jednotřídní škola, dřevěná chalupa. Když zchátrala, byla postavena na témže místě r. 1782 nová, větší budova zděná, byla rovněž přízemní, měla vpravo školní světnici, vlevo byt pro učitele. I z Bohutína chodili tehdy žáci do ní, snad i z ostatních přifařených dědin, poněvadž dotyčné obce přispěly též na stavbu této školní budovy.
Obr. č. 2a – Dispozice objektu staré školy při výstavbě z roku 1864-65. Kresba E. Kösslerová.
Ale ani tato škola dlouho nevyhovovala, byla nízká, tmavá, vlhká, proto roku 1805 byla postavena opět škola, tentokrát jednopatrová. Nazývá se „starou školou“ a byla r. 1866 zvětšena. Jest v sousedství kostela, velmi důkladných zdí, aby případně mohla býti o patro zvětšena (konec citátu)“.
Obr. č. 2b – Dispozice objektu staré školy při výstavbě z roku 1864-65. Kresba E. Kösslerová.
Nejstarší zpráva o škole v Bludově je z roku 1657. Tehdy ze své usedlosti zběhl Jiří Příhoda a z jeho domku byla zřízena škola. Podle tohoto data patřila bludovská škola k nejstarším vesnickým školám na Šumpersku.
Obr. č. 2c – Dispozice objektu staré školy při výstavbě z roku 1864-65. Kresba E. Kösslerová.
V rozporu s citovaným úvodem se kolektiv zpracovatelů domnívá, že škola vystavená v roce 1782 nemusela být vystavena na místě domku č.p. 145, ale mohla se nalézat již na místě dnešním. K této úvaze vedl autory dopis bludovského faráře Františka Sourala ze dne 12. září 1803 o nutnosti výstavby nové školy. Nejdůležitější zmínkou dopisu pro nás je , že:“ ...nová vhodná školní budova by měla stát na místě předchozí školy“ (tedy školní budovy z roku 1782). V žádném z archivních materiálů není zmínka o novém pozemku pro výstavbu školy. Současně se domníváme, že i zdivo suterénu není vystavěno v jedné etapě, ale skladba, technologie a užití materiálu vypovídá o více stavebních etapách, předcházející etapě z roku 1805.
Obr. č. 3 – Mapa stabilního katastru z roku 1834.
Podle dochovaných účtů z roku 1805 víme, že bylo nakoupeno pouze 13200 kusů cihel, přičemž dalších 35000 ks cihel bylo získáno při bourání staré školy. V rozpočtu z 19. 9. 1803 se počítalo se zakoupením 40 kubíků polovičních sáhů lomového kamene za 30 zlatých, nepochybně na vybudování základů. V konečném vyúčtování se však tato položka vůbec nevyskytuje. I z toho je zjevné, že při bourání starého objektu, nepochybně školy z roku 1782, bylo ponecháno přinejmenším základové zdivo se sklepy.Nový objekt měl patrně stejnou půdorysnou velikost jako předchozí škola. Změnilo se zřejmě pouze uspořádání místností, případně jejich velikost. Ostatně ve zdůvodnění o nutnosti postavení nové školy se tehdy neuvádělo, že se tak děje z důvodů kapacitních, ale jednoznačně kvůli technickému stavu budovy (ZA Opava. etc., i.č. 152. kart. č.44).
Obr. č. 4 – Bludovská škola na počátku 20. století.
O podobě školy z roku 1805 informace schází. Podle mapy stabilního katastru z roku 1834 však půdorysně zřejmě odpovídal velikosti dnešní budovy. V roce 1812 rozdělil učitel Jan Benda žáky na dvě třídy a protože byl sám a k dispozici měl jen jednu školní světnici, bylo vyučování polodenní (Školní kronika 1877, s.9). Podle této informace můžeme soudit, že škola byla rozdělena na učebnu a byt učitele. Velmi záhy se ukázalo, že škola svoji kapacitou potřebám obce neodpovídá. Již v roce 1830 došlo k řadě stížností, takže krajský c.k. úřad v Olomouci vydal přísný rozkaz, aby byla škola zvětšena. Záležitost se ale neustále odkládala. V roce 1842 navštěvovalo školu již 330 žáků a působili zde dva učitelé (Spurný 1979, s. 58). Situaci neřešilo ani to, že si bohutínští zřídili vlastní školu.
Obr. č. 5 – Chudobinec v Bludově v roce 1906.
V roce 1864 se konečně přikročilo k realizaci záměru. Vyučování bylo přemístěno do pronajaté místnosti zvané “krčma“ a stará školní budova byla stržena (Školní kronika 1877, s.10). Ani tentokrát včas rozhodně nebyl zbourán celý objekt. Přinejmenším byly ponechány sklepní prostory a část prostoru přízemí, které konstrukčně, případně architektonicky odpovídají 18. století. V květnu 1866 byla škola vysvěcena a začalo celodenní vyučování. Škola měla dvě třídy, v roce 1873 byla škola rozšířena o další učebnu, vyučoval nadučitel, učitel a podučitel. Ve školním roce 1877/78 navštěvovalo školu již 359 žáků (Spurný 1979, s. 79), v roce 1883/84 se počet učitelů ještě zvýšil, takže bylo možno zřídit čtvrtou třídu, která byla umístěna mimo školní budovu(Školní kronika 1877, s.60). Počet tříd narůstal, takže k roku 1907/08 již bylo sedm tříd. Výuka probíhala mimo jiné i v chudobinci, obecním domě a č.p. 38 (Březina 1927, s.185).
Obr. č. 6 – Bludovská škola na počátku 20. století.
Na tento nedobrý stav se začaly množit stížnosti, obecní zastupitelstvo nereagovalo opakovaně ani na špatný hygienický stav(Archiv obce Bludov,i.č.63 a 64). Obrat nastal v roce 1907, kdy Zemská rada v Brně povolila Bludovu zřízení trojtřídní chlapecké školy. 28. 9. 1908 byla škola otevřena. Postupně zde vzniklo 11 učeben , takže stará škola zůstala prázdná. V listopadu 1908 byla ve staré škole otevřena mateřská škola, byt sloužil od té doby pěstounce (Školní kronika 1908, s.4 a 304). Mezi léty 1912 a 1914 se ve staré škole naplnily znovu dvě učebny.
Obr. č. 7 – Měšťanská škola v Bludově ve 20. letech minulého století.
Po vypuknutí 1.světové války se do budovy dvakrát na určitou dobu ubytovalo vojsko. Další jedna třída zde byla umístěna až po válce, mateřská škola přetrvávala.V roce 1932 byly do staré budovy přemístěny čtyři pobočné třídy obecní školy. Umožnilo to přestěhování mateřské školy do obecního domu. V témže roce se zde zřídila učebna pro ruční práce z bytu pěstounky.
Obr. č. 8 – Bludovská stará škola ve 30. letech minulého století.
Po 2. světové válce využívaly školu řecké děti, které však 1. května 1949 odešly. Někdy v tomto období zde národní výbor zřídil školní kuchyni s jídelnou.
Od roku 1951 byly zřízeny opět tři třídy, v roce 1960 bylo v budově tříd šest, tedy po dvou v každé učebně. Od roku 1963 zde byla umístěna školní družina.
Obr. č. 9 – Bludovská radnice (bývalá stará škola) v roce 2002.
Velmi špatný stav staré školy se projevil ve školním roce 1977/78, kdy vedle mnoha hygienických závad se objevily statické poruchy. Ve dvou třídách byl sloupovými podpěrami zajištěn strop. Ačkoliv se v budově dále vyučovalo, tento stav setrval několik let. Stav byl napraven v létech 1983-84, současně dochází k opravě omítek a výměně krytiny.
Bludovská radnice na kresbě od Zdeňky Rambouskové z roku 2003.
Po dostavbě budovy nové školy, byl tento objekt od školního roku 1988/89 určen pro školní družinu.
Prameny a literatura:
- ZA v Opavě, pracoviště Janovice, fond Vs Bludov
- SOAr Šumperk, Bludov, Školní kronika 1877-1907/8, i.č.4
- SOAr v Šumperku, fond archiv obce Bludov
- SOAr v Šumperku, Bludov, Kronika školní od školního roku 1908-09. i.č.5
- Březina ,J. Paměti obce Bludova, Bludov 1927
- Spurný, Fr. a kol., Bludov dříve a nyní, Bludov 1979
- Dytrt, K. Bludov, Informační spisek pro návštěvníky Severní Moravy, 1937.
Článek z roku 2006
Eva Kösslerová
