Historie silniční a železniční dopravy v Bludově
Silniční doprava
Podíváme-li se na historii našich silnic, tak do 70. let 19. století tvořily komunikační osu obce tzv. císařská silnice ze Šumperka do Čech /postavena v letech 1836 – 1842/ a dále pozdější okresní silnice ze Zábřeha, která u zámku vyúsťovala na císařskou. V r. 1904 byla zahájena stavba silnice Bludov – Bohutín, dospěla však jen po okraj Nové Dědiny a v r. 1907 pak byla napojena na císařskou silnici.
Pohled na Radmilovský kříž z roku 1920.
Po 1. světové válce bylo rozhodnuto pokračovat ve stavbě silnice Bludov – Bohutín /1922/, Bludov – Sudkov /1930-32/. V r. 1931 byla rozšířena a upravena silnice k nádraží /z r. 1900/, (r. 1932) byl vydlážděn úsek silnice od zámku po dolní konec, vyasfaltován úsek od zámku do Šumperka, (r. 1933) položen betonový povrch mezi Bludovem a Postřelmovem a (r. 1936) vyasfaltován úsek od mlékárny směrem na Chromeč. V r. 1937 byla vystavěna silnice od kostela na horní konec ke kamenolomu. Druhá světová válka znemožnila výstavbu naplánované silnice Bludov - Radomilov – Hrabenov.
Železniční doprava
První železnice, která vedla územím Šumperska, byla Severní státní dráha Olomouc – Zábřeh na Moravě – Praha, která byla vybudována v letech 1843-1845. Po téměř třicetileté přestávce byly na Šumpersku vybudovány další tratě. Mezi nimi i Moravská pohraniční dráha Šternberk – Šumperk - Bludov – Hanušovice - Dolní Lipka, jejíž provoz byl zahájen 15. října 1873.
Myšlenka stavby trati byla vedena potřebou propojit tehdy vysoce průmyslové Šumpersko se světem obchodu a správními centry mocnářství. Stavební práce byly zahájeny 31. 7. 1872 a na jaře 1873 převzala stavbu známá firma bratří Kleinů ze Sobotína. Náklady na stavbu 89,9 km dlouhou trať činily přes 9 milionů zlatých. Stavba nebyla příliš náročná, jsou na ní vybudovány u Vlasského 2 tunely a hluboký zářez v úseku Hradečná – Libina. Většina nádražních budov je původních, v průběhu doby v různém rozsahu rekonstruovaných. Nejhodnotnější stavbou je architektonicky cenná novobarokní nádražní budova v Šumperku. Během let přibyly další zastávky, nová trať, tzv „Bludovská spojka“, byla vybudována řada vleček. Zastaralé zabezpečovací zařízení bylo postupně nahrazováno novým, moderním. Technickou památkou na trati je ruční točna v Dolní Lipce.
Bludovské nádraží r. 1924.
Nádražní budova v Bludově byla vybudována rovněž v roce 1873. Bohužel je dost vzdálená od vlastní obce, a to proto, že tehdejší majitelé pozemků v Bludově nesouhlasili s položením kolejí na jejich pozemky a trať musela být od vlastní obce Bludov odkloněna. Od roku 1873, kdy byl zahájen provoz na této železnici, prodělala jak nádražní budova, tak i vlastní trať několik významných úprav a změn.
V roce 1974 byla provedena výstavba nové trati, tzv. Bludovské spojky, která spojuje trať od Zábřehu na Moravě odbočkou za řekou Moravou přímo do směru na Hanušovice, takže vlaky jedoucí po této spojce jedou mimo nádraží v Bludově. Dále byly v tomto roce nahrazeny staré, mechanické závory přes silnice Bludov-Sudkov, Bludov-Postřelmov a Bludov-Chromeč, novými, moderními automatickými závorami se světelnou signalizací. Ve vlastní stanici Bludov bylo vybudováno, na tehdejší dobu jedno z nejmodernějších zařízení, které zajišťuje bezpečnou jízdu vlaků.
Pohled na Chromečskou zastávku a přilehlé domy v roce 1911.
Poslední stavební úpravy nádraží a kolejiště probíhaly koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let minulého století, kdy byla vybudována nová vlečka tehdejšího Agrochemického podniku Bludov, bylo rozšířeno kolejiště stanice, byly provedeny vnitřní úpravy budovy, byla provedena výměna oken a dveří, včetně nové omítky a nátěrů celého nádraží.
K nádraží v Bludově patří další místo, které je určeno pro nástup a výstup cestujících, což je zastávka Bludov-lázně. Budova zastávky byla postavena v r. 1900, s tím, že zastávka se jmenovala Chromeč. V sedmdesátých letech byla zastávka nejprve přejmenována na „Bludov - zastávka“ a počátkem osmdesátých let se její název změnil na Bludov - lázně, pro lepší orientaci návštěvníků bludovských lázní. Na zastávce se dříve prodávaly jízdenky, ale vzhledem k úsporám, které se na Českých drahách začaly provádět v polovině devadesátých let, byl tento prodej zrušen a cestující, kteří na zastávce nastupují do vlaku, si tak kupují jízdenky ve vlaku u průvodčího.
Mgr. Jarmila Divišová
