Naučná stezka Bludovská stráň s vyhlídkou Brusná
Obec Bludov se nachází ve výšce 320 mm.m, 5 km západně od Šumperka, na silničním tahu č. 44 Mohelnice-Zábřeh-Šumperk a č. 11, Hradec Králové - Červená Voda Šumperk, pokračující dále na Jeseník nebo Ostravu. Vlakové spojení je na trati Šumperk- Zábřeh. Katastr obce se nachází v tak zvané Mohelnické brázdě, mezi toky řeky Moravy a Desné, na severu dosahuje jižní část Blanenské vrchoviny jako součást Keprnické klenby a bludovským zlomem se svažuje do Šumperské kotliny. Na jihovýchodě se rozprostírá zalesněný, 3 km. dlouhý svah - Významný krajinný prvek Bludovská stráň (registrován 20.6.1995 pod poř. č. VKP-1 /95 dle zák. 114192 Sb.).
Vyhlídková plošina na kopci Brusná ve výšce 5,0 m nad terénem
Naučná stezka začíná a konči v jednom místě, je to tedy okruh, na který je možné nastoupit z několika různých míst, trasu si zkrátit nebo dál pokračovat po turistických cestách za zdravým pohybem v přírodě. Stezka je 4,5 km dlouhá a při pomalé chůzi se projde za 2 až 2,5 hodiny. Část stezky se dá projet na horském kole.
Orientační mapa naučné stezky Bludovská stráň s vyhlídkou Brusná
Stezka, která byla slavnostně otevřena 9.11.2008, se dá procházet různými směry a je snadno přístupná z parkoviště U zámku, kde je i autobusová zastávka nebo ze železniční stanice Bludov.
Panel č. 1 - U zámku
Panel č. 1 - U zámku - Autor: Aleš Matějíček
Začátek stezky je na parkovišti u zámku v Bludově, kde je první orientační panel. Text nás seznámí se základními údaji o stezce a na mapě uvidíme umístěni jednotlivých zastaveni. Od panelu č.1 vyjdeme po asfaltovém chodníčku směrem k zámku, kde se dáme do doprava a po 50 m. odbočíme vlevo přes park, okolo zděné ohrady zahrady, k panelu č.2.
Panel č. 2 - Gryngle
Panel č. 2 - Gryngle - Autor: Aleš Matějíček
Seznámíme se s rostlinami, živočichy i ptactvem, kteří zde žijí. Pokračujeme pěšinou, která vede okolo rybníčku, okrajem lesoparku se starými stromy a v místě kde lesopark končí, jdeme přímo polní cestou k jabloňové aleji k dalšímu panelu č.3
Panel č. 3 - Bludovit
Panel č. 3 - Bludovit - Autor: Aleš Matějíček
Bludovit je nerost, který nám blíže představí text na panelu Zde odbočíme vpravo jabloňovou alejí nazývanou Příčná (souběžně s turistickou zelenou značkou). Je to vlastně hřebenová polní cesta, která nám umožní rozhledy na pohoří Hrubého Jeseníku na jedné straně a na druhé straně zpět na obec Bludov, Gryngle a kopec Brusnou. Asi po 380 m dojdeme k lesu, kde je umístěn panel č. 4.
Panel č. 4 - Květena stráně - 1
Panel č. 4 - Květena stráně - 1 - Autor: Aleš Matějíček
To jsme již u vstupu do VKP Bludovská stráň a po seznámení se s květenou stráně pokračujeme nenáročnou mírně klesající lesní cestou. Procházíme Bludovskou strání a po 400 metrech zastavíme u dalšího panelu č.5.
Panel č. 5 - Květena stráně - 2
Panel č. 5 - Květena stráně - 2 - Autor: Aleš Matějíček
Text na panelu nám poskytne dalši informace o rostlinstvu a dřevinách rostoucích ve stráni. Stále pokračujeme souběžně s turistickou značkou (zelenou) a asi po 300 m dojdeme k železniční stanici Bludov k panelu č. 6 s orientační tabulí.
Panel č. 6 - U nádraží
Panel č. 6 - U nádraží - Autor: Aleš Matějíček
Zde budou na trasu stezky nastupovat především turisté a další návštěvníci, kteří přijedou vlakem, proto text panelu obsahuje základní informace o stezce a orientační mapu. Kolem panelu se opět vydáme do stráně. Úsek mezi panelem č.6 a č.7 je trochu náročnější, protože terén stoupá a vede 350 m dlouhým chodníčkem místy opatřeným terénními schody, napříč strání. Na vrcholu stoupání najdeme další panel č. 7.
Panel č. 7 - Geologie
Panel č. 7 - Geologie - Autor: Aleš Matějíček
Text panelu nás seznámí s geologickými poměry ve stráni a okolí. Dále se vydáme podél husté zarostlé meze k nejvyššímu bodu stezky a můžeme také vystoupat na vrchol Brusné 364 m.n.m, kde se nachází vyhlídková plošina.
Vyhlídka Brusná
Vyhlídková plošina na kopci Brusná ve výšce 5,0 m nad terénem
Na vyhlídce Brusná se nachází vyhlídková plošina ve výšce 5,0 m nad terénem, celková výška stavby je 12,5 m. Je postavena ze 4 nosných dřevěných sloupů a schodištěm s plošinami z pozinkované oceli. Součástí vyhlídky je i kryté posezení. Brusná patři k místům s dalekými rozhledy. Po návratu k rnezičce a sestupu směrem k Drážniku najdeme panel č. 8.
Panel č. 8 - Historie Bludova
Panel č. 8 - Historie Bludova - Autor: Aleš Matějíček
Ve zkratce se dozvíme něco o vzniku Bludova přes výstavbu zámku až do 20. století, kdy byly v Bludově založeny léčebné lázně. Dále se vydáme dolu po asfaltové polní cestě až ke křižovatce u p. Marie, kde je umístěn orientační panel č. 9
Panel č. 9 - U panenky Marie
Panel č. 9 - U panenky Marie - Autor: Aleš Matějíček
Panel opět obsahuje informace a orientační mapu stezky především pro návštěvníky-cykloturisty. Tady se stezka dotýká cyklistické trasy č. 51. Trasa stezky pokračuje vpravo okolo mohutné lípy s památníčkem p. Marie po dlážděném chodníku. Asi po 250 m odbočuje vpravo kolem trafostanice a po 100 m vlevo směrem k fotbalovému areál, kde nás očekává poslední zastaveni u panelu č.10.
Panel č. 10 - Zámecký park a sadovnictví
Panel č. 10 - Zámecký park a sadovnictví - Autor: Aleš Matějíček
Park má výměru 9,16 ha, jeho centrální částí vede obvodový chodník. Text na panelu nás seznámí s jeho vznikem a také s tradicí ovocnářovi regionu. Kolem panelu průsekem vejdeme do zámeckého parku. Projdeme park asfaltovým chodníčkem a ten nás zavede na začátek naši 4,5 km dlouhé cesty na parkoviště u zámku. Park je v soukromém vlastnictví majitelů zámku v Bludově a je třeba zde dodržovat návštěvní řád.
Výhled na Jeseníky z vyhlídkové plošiny na kopci Brusná
Stezka je při dodržováni bezpečnostních předpisů, sjízdná i na horském kole. Pouze úsek mezi panelem č. 6 a panelem č. 9 je třeba objet po asfaltové komunikaci od nádraží ke křižovatce u přejezdů. Zde je třeba odbočit vpravo směrem na Bludov (cyklotrasa č. 51) a u panelu č. 9 u p. Marie se opět napojit na stezku. Závěrem bychom ještě rádi zdůraznili, že bohatost výskytu chráněných druhu a živočichů nelze informačními texty na panelech v této publikaci obsáhnout a nejde ani vypsat její důležitost a zastoupení v přírodě. Zájemcům doporučujeme odbornou literaturu. Nelze však nepřipomenout, že členové ČSOP a Orchidea klubu Brno, zde v roce 2008 zamapovali nové druhy (Kruštík polabský a Kruštík modrofialový), které patří mezi naše orchideje a jsou patrně jediným nátezem v šumperském regionu.
Další doplňující informace:
