Paměti obce Bludova
R. 1729 vznikly mezi Bludovskými a vrchností nesrovnalosti pro dodávání úrokového ovsa, pak pro robotu přes obecní hranice a pro práva dělati trávu na hrázích rybníků a pásti u rybníka. R. 1732 stěžovala si obec bludovská u krajského úřadu do pasení vrchnostenských ovcí na obecních pozemcích a do užívání nezavodněných částí rybníků. 9. května 1732 došly všecky privileje Bludovských nejvyššího potvrzení císařem Karlem VI. a vrchnost byla o tom písemně zpravena. Vrchnost se však asi cítila potvrzením zkrácena a pořídila si na obranu mapu Bludova a explikace k ní.
Bludov má z 18. stol. zachovaných několik listin a dopisů advokátů, které dokazuji, že mu bylo tenkrát těžko dostávati od jednotlivých po sobě jdoucích panovníků potvrzení svých svobod, nabytých ve dřívějších stoletích, a uhájiti je proti útiskům vrchnosti a vlády.
Jan Jáchym z Žerotína a jeho syn Jan Ludvík nepotvrdili Bludovským starých svobod a práv, jak tomu nasvědčuje listina úplně vyhotovená, ale nepodepsaná a pečeti neopatřená. Nelze říci, zda nová vrchnost s bludovskými poddanými nakládala tak, jakoby žádných výsad neměli. Spíše bude pravda, že na obou stranách byla jakási nedůvěra a kyselost.
Bludovští si stěžovali proto, že se jim zdálo, že jsou přetěžováni panskou robotou, a vedli i jiné nářky. 12. září 1738 podali u mor. zemského soudu na svou vrchnost žalobu (půhon), že
1) vrchnost jim odpírá spolupastvu na louce Markrabině,
2) obci zkracuje louku pod Fěrtuškem,
3) obci upírá vlastnictví trávníků,
4) vrchnost chce spoluužívati hrází při rybnících,
5) vrchnost chce spoluužívati louky Mlejniska,
6) vrchnost skupuje poddanské statky,
7) vrchnost usazuje na zakoupených poddanských statcích chalupníky, kteří pasou na obecních trávnících
8) a že oni jsou nuceni konati roboty pěší, ruční a tažné mimo obvod bludovský a že jsou nuceni konati stráže (hlídky).
Ad 1) Byli Bludovští se svým požadavkem od zemského a vrchního zemského soudu i od císařovny Marie Terezie odmrštěni. Totéž stalo se jim ve sporu o louku nad Fěrtuškem.
