Paměti obce Bludova

Z 13. března 1752 je zachována německá žádost Jejímu Veličenstvu císařovně Marii Terezii. Zní:

Nejjasnější a nejmocnější římské císařovně a císařovně Německa, královně uherské a české nejponíženější, úpěnlivě prosby na kolenou přednášejí starosta, konšelé a obecní starší obce Bludova, vznášejíce stížnost na svou vrchnost, říšského hrab. Jana Ludvíka z Žerotína a svob. p. z Lilgenavy, se žádostí o nejmírnější odpomoc ve věcech roboty a pasení, zejména panských ovcí na poddanských, kontribuci (Dani) podléhajících polích a pozemcích.

Podepsán je Chudick, agens (dvorní advokát ve Vídni, který asi žádost sestavoval a předkládal).

Německá odpověď na žádost byla příznačně stručná a suchá. Od nejvyššího c. k. soudního dvora ve Vídni 13. dubna 1752: Žadatelům jest odpověděti, že takto podané zde (ve Vídni) žádosti nebylo vyhověno. Ferd. Gotfr. Rolemann.

26. dubna 1752 píše dvorní agent Chudick komisi (snad do Bludova) německy, že podle zpráv získaných na příslušných místech neví toho času nic o nějaké komisi, která by odtud (z Vídně) měla býti objednána, a uvádí na to, že se obci Bludova dostalo na její žádost proti všemu nadání takového rozhodnutí. Žádost o dodržování smíru a šetření svobod měla prý se podati první stolici (instanci pro mantenendo recessu a pro privilegiis tuendis). V každém případě však měli prý se Bludovští pak na nejvyšším místě (ve Vídni) dovolávati pomoci. To dává na uváženou a je k službám ochotný služebník Jan Chudick.

23. srpna 1752 oznamuje v dopise z Brna Kar. Jos. (jméno nečitelné) svému bratru Jáchymu Nepomuckému Fritscherovi, soudci v městě Zábřeze, že žádost obce bludovské dal c. k. soudnímu vrátnému Václavu Kussovi, že příloha (attextatum) více vyjeví, a že dá pozor, až do výpravny něco přijde.

Tímto psaním konči se zachovaná korespondence advokátů s obci bludovskou v prvním období sporu s vrchnosti. Jak z posledního dopisu vysvítá, nebyly sporné věci přese všecko úsilí a výdaje do té doby pro obec bludovskou uspokojivě vyřízeny.