Paměti obce Bludova

v pustých a trestných výrocích. Nepopírám, praví na to Černý, že obchoduji na Hané s cibulí a česnekem po domech, ale nekradu. Sukna bylo jenom 1½, lokte; koupil jsem je v Uničově na trhu na živůtek a proto, že se mně nelíbilo, prodal jsem je v Chromči neznámému mi člověku za 1 zl. 9 kr. Protože po venkově více lidi obchoduje se zeleninou bez pasu a povolení, řídím se jimi; neboť kdybych i 10 pasů měl a nechoval se řádně, nepomohly by mi pasy nic. Co se mého švakra Poledníčka týče, je pravda, že jsem jej chtěl škádliti, ale to bylo asi, když jsem byl opilý.

Když se ani žalobce ani kdo jiný více ke slovu nehlásil, byl protokol ještě jednou přečten a žalobci neznalému psaní uloženo, aby vedle svého jména udělal †††. Tornu bránil se žalobce namítaje, že již jednou udělal 3 křížky, které mu pak škodily.

Že všecko, jak bylo řečeno, také bylo sepsáno, potvrzuji svědci k stání povolaní.

††† Josef hlásný, rychtář.
††† Jiří Novák, starosta.
††† Jan Bartoš.
††† Jan Navrátil.

Tím protokol skončen a v opise připojen vyžádaný kup otcův k dalšímu vysvětlení, že kup ten ze dne 29. prosince 1788 žalobci Jiřímu Černému pranic neprokazuje.

Václav Fischer,
zámecký vrchní.

Den po sepsání tohoto protokolu odeslal bludovský vrchnostenský soudce věc Černého krajskému úřadu (do Olomouce?) s touto doložkou: Podepsaný (t. j. soudce bludovský) pomíjí pohoršení, které dal žalobce přítomným svědkům svými posuňky a svým nezdvořilým vystupováním, a prosí, aby na odstrašení byl stíhán advokát, který mu napsal křivou žalobu a od něho za ni vymámil peníze, jakož i pobuda Černý; tento aby byl potrestán podle zásluhy jako zlomyslný žalobce a aby byl zároveň poučen, jak se má příště chovati.