Paměti obce Bludova

Kupující zůstaví vedle dobře zařízené olejny všecko, co bude připevněno hřebíky neb jinak.

Prodávající vymiňuje pro sebe a svou ženu ve světnici hospodářově do smrti volné přístřeší s dřívím a upouští ode dvou karlátek, které ve svatební smlouvě kupujícího (ze dne 28. listopadu 1779) byly vymíněny, protože již uschly. Vše poctivě a beze lsti. Listinu podepsali kontrahenti (smluvní strany), vyžádaní svědci a vrchnost ji potvrdila. Vlastnické právo bylo vtěleno do pozemkové knihy.

††† Josef Pospíšil, prodávající.
††† Jakub Bartoš, kupující.
Karel Jan Kulhaj, rychtář, Josef Soural, učitel, vyžádaní svědci.

Po Bartošovi přišla olejna, pří níž býval i výčep, do rukou Františka Fischera (1801), Josefa Čmakala (1808), Jiřího Juřiny (1815), Františka Kruše (1816), Josefa Kašpara (1818).

Smlouva o pronájmu panského hostince na Zámečku v Bludově, ze dne 1. června 1792 (německá).

Oznamuje se všem, zejména pak těm, kdo to nejvíce potřebují, že byla mezi hospodářským úřadem p. hraběte Josefa Karla z Žerotína v Bludově jako pronajimačem a poddaným Karlem Weiserem z Bludova ujednána (až na schválení vrchnosti) tato smlouva o pronájem Zámečka na 3 roky, t. j. od 1. července 1792 do 30. června 1795.

Karel Weiser vezme Zámeček s panským výčepem vína a piva i s inventářem na 3 roky do nájmu. Povede především se svými lidmi vzorný život, nebude pytlačiti a bude zdržovati své hosty co nejvíce od hádek ve vší skromností, nebude trpěti v noci hru v karty a za nedělních a svátečních bohoslužeb dopoledních i odpoledních nikoho v nálevně a neposkytne nikomu podezřelému pobytu. Nájemce bude prodávati pivo tak, jak mu bude na požádáni dováženo ze sklepa panského pivovaru (v Kopřinově),