Paměti obce Bludova

R. 1895 padal u nás nákazou zavlečenou z Uher u velkém množství černý dobytek. R. 1897 řádily u nás mezi hovězím dobytkem kulhavka a slintavka. V Bludově padlo v 2. polovici toho roku těmito nakažlivými nemocemi na 50 kusů dobytka.

Roku 1821 byla na jižní Moravě selská vzpoura. Poddaní uváděli mezi hlavními důvody nespokojenosti povinnost, trpěti pasení vrchnostenského dobytka na úhorech a strniskách poddanských. Dokud vrchnosti předtím nechávaly třetinu polí ležeti úhorem a měly méně dobytka, nebyla škoda působená poddaným značná, protože sedláci směli pásti také na panských úhorech. Když však panští začali osévati úhory pícninami a měli více dobytka a ovcí, byli poddaní zbavováni práva pásti na panském.

Roku 1820 vyšlo nařízeni krajského úřadu týkající se selských nepokojů. vzniklých pro robotu, a bylo ustanoveno, aby urbariální dávky byly ihned vybírány v papírových penězích.

Vzpourou si sedláci nepomohli. Nechtěli-li robotovati po dobrém, byli k tomu nuceni domluvami i hrozbami, a byli i biti. Za to se pak mstili a zakládali u utiskovatelů ohně. Vláda stavěla se ve věci té na stanovisko vrchnosti. Z Bludova je znám případ z r. 1839, kdy dovolenec Pavel Březina si stěžuje u vrchnosti na to, že s ním vrchnostenský dráb Petr Plhák - poslední dráb (bydlel na čís. 162) - zle nakládal.

Od r. 1821 bylo projednáváno obecně poměrně málo stížností poddanských zemským a krajským úřadem, takže se z toho soudilo, že si málo vrchností počíná nezákonně; a vskutku od r. 1821 se vrchnostem netrpěly moc přehmaty. R. 1841 zaniklo při vídeňském dvoře místo zvláštního agenta poddanského, takže bylo třeba naříditi, aby poddaní, přicházející ke dvoru se stížnostmi, byli odkazování na příslušné zemské referenty pří spojené dvorní kanceláři.

V roce 1830 začala vrchnost bludovská rušiti rybníky, protože se jí asi nevyplácely a protože doufala, že z obdělávání půdy, kterou rybníky zabíraly, více vytěží. Nejdéle se udržely rybníky Špalek, Veselý a Nový rybník. Byla v nich voda ještě r. 1834, jak také z