Paměti obce Bludova
III. třídu, 22 chlapců a 42 děvčat, učitel Vašíček,
IVa. třídu, 32 chlapců a 36 děvčat, učitel Talpa,
IVb. třídu, 29 chlapci a 29 děvčat, učitel Kordas,
V. třídu, 47 chlapců a 42 děvčat, učitel Kocman.
Ve škol. r. 1907/8 vyučovalo se ve 4 budovách: u Kulhajů, čís. 38, v chudobinci, č. 359, v obecním domě a v nynější staré škole, č. 195. Bylo již nezbytně potřeba nové školní budovy. Ta byla vystavěna roku 1908; byla v ní umístěna jak škola obecná tak i nově zřízená škola měšťanská. Obě školy dány pod společnou správu řediteli měšťanky Františku Léharovi, který působil do té doby jako odborný učitel na měšťance v Lošticích.
Měšťanská škola v Bludově, vynucená spíše počtem žáků než úsilím jednotlivců, je největší a první českou školou toho druhu na severomoravské výspě, plníc již 20 roků svědomitě svůj úkol. Prvními učiteli jejími byli vedle ředitele Léhara Karel Cvrk, Rudolf Klimeš a Vincenc Pešák.
Duchovní správu v Bludově řídil od r. 1835 do r. 1884 farář Josef Němec. Němec byl pro své zásluhy o kostel za generální visitace, konané v Bludově arcib. Bedřichem Fürstenberkem r. 1865, jmenován tit. konsistorním radou a od císaře vyznamenán zlatým záslužným křížem s korunou. Zemřel v Bludově 30. října 1884. Jeho nástupcem stal se místní kaplan František Ermis, nar. 4. září 1849 ve Frenštátě pod Radhoští, jenž působil v Bludově od roku 1876 až do své smrti 3. května 1912. Ermis byl horlivým duchovním správcem; vedle toho usiloval o to, aby v obecním hospodářství byl pořádek. V politice býval neústupný, ježto neměl rád kompromisů. Získal si nehynoucí zásluhy o založení matičního gymnasia v Zábřeze. Napsal Pamětní knihu kostela a fary v Bludově.
Na zámku bludovském po zrušeni roboty neměl již jeho pán Zdeněk z Žerotína toho vlivu na osudy bludovských občanů jako před rokem 1848. Zmíněného roku věnoval „věrné obci bludovské na památku narození syna Přemyslava (10. 2. 1848)“ stříbrný pohár dosud zachovaný. Stav se prvním představeným svobodné obce, dal na obecní razítko přidělati korunku. Dnes vrátil se obecní úřad k užívání původního typu razítka z r. 1666. Jsa starostou obce, dával se pan hrabě
