Paměti obce Bludova

Bočka z Kunštátu, jinak z Lesnice, podíl v hodnotě půl hřivny ročního důchodu, r. 1408 tamtéž od olomouckého občana Michala Raruozka 15 lánů, r. 1420 pak od Jana Pušky z Kunštátu, co měl tento v Olešné a Hrabišíně. R. 1418 byl Smil přísedícím zemských desk v Olomouci. Zvolil-1i Smil, pocházeje z bohatého a váženého rodu, za své sídlo Bludov, nemusil si hrad bludovský asi v ničem zadati např. před hradem bouzovským.

Smil z Bludova chtěl uchvátiti násilím dědictví Heralta († 1414) a Jiřího z Kunštátu; i vpadl s Alšem z Kunštátu do panství bouzovského, vylovil rybníky a sádky (haltýře), pobral úroky (nájemné) vymožené od poddaných jakož i klenoty a různá roucha. Heralt, který býval vysokým úředníkem Joštovým a pak Václavovým a strašně se zadlužil, a Jiří z Kunštátu prodali r. 1408 Bouzov Bočkovi z Kunštátu - Poděbrad. Boček bouzovský dědil ještě r. 1414 po svých strýcích Heraltu a Jiřím. Boček, aby se pomstil za vpád Smilův do jeho panství, způsobil Smilovi Trojnásobnou škodu. Jeho lidé totiž přijevše pobrali Smilovi v Senici za 600 hřiven dobytka. Panským nálezem bylo pak ustanoveno, aby se obě rozvaděné strany bez soudů smířily, což ony učinily.

R. 1413 byl Smil z Kunštátu, seděním na Bludově, navržen za poručníka ve sporu probošta Oldřicha z Klášterce na severní Moravě s Mixem Šestákem ze Svébohova. Tento totiž byl obeslán před olomoucký krajský soud pro 200 kop grošů, protože prý držel proboštu Oldřichovi ves Svébohov, která byla nadáním kláštera kláštereckého. V sobotu před sv. Trojicí r. 1419 pohnal Kuník z Drahotuš Smila z Kunštátu, seděním na Bludově, před cudu do Olomouce pro 500 hřiven grošů, protože mu slíbil za Jana Pušku z Kunštátu, že se bude říditi vyneseným panským nálezem a neřídil se jím, tj. Puška nedržel s ním statky společně. Smil připomíná se v listinách až do r. 1420.

Za krále Václava IV. byla doba plná vnitřních rozbrojů; tenkrát přecházely statky královské - takovým byl i Bludov - jako již za Jošta, koupěmi a zástavami z ruky do ruky. 6. července 1415 byl v Kostnici upálen mistr Jan Hus. Brzo nato začaly bratrovražedné války husitské. R. 1423 byl pravděpodobně Husity vracejícími se od Prostějova přes Mohelnici do Čech zpustošen benediktinský klášter v Klášterci, zvaný porta apostolorum, cella januae vitae nebo claustrellum,