Paměti obce Bludova
užívalo se od nepaměti silnice na Moravsko-Třebovsku. Ježto však roku 1468 byl Václav z Boskovic na straně Matyášově, nemohl Kostka z Litomyšle táhnouti průsmykem trnavským, a proto táhl na Zábřeh. Cesta k Olomouci po levém břehu Moravy od Zábřeha byla delší a pro vozy v onen blátivý podzim neschůdná, za to méně nebezpečná, ježto Úsov by byl zůstal stranou. Po pravém břehu byly hrad biskupa olomouckého Mírov a biskupské dědiny Rájec, Zvole a město Mohelnice. Než Kostka se rozhodl pro svůj postup, došlo mezi ním a Františkem z Háje (ve Slezsku), náčelníkem vojska Matyášova, ke srážce. František z Háje udeřil v sobotu o půlnocí na 1. říjen 1468 z nenadání na ležení českého vojska Kostkova u Zvole a dobyl krvavého vítězství. Kostka byl v boji těžce zraněn a odvezen do Zábřeha, kde za několik hodin na zámku Tunklově zranění podlehl. Král Jiří želel těžké ztráty té velmi. V bitvě mezi Zábřehem a Šumperkem bylo na 600 mužů českého vojska pobito nebo vehnáno do Sázavy v těch místech (při vtoku do Moravy) hluboké, a stejně mnoho jich asi upadlo do zajetí. Uhrům padlo do rukou na 3 kopy vozů.
V srpnu r. 1470 hnal se Matyáš s hlavním táborem k Olomouci. Odtud zaměřil přes Moravskou Třebovou do Čech a rozkázal, aby po cestě až ke Kolínu bylo všecko zapáleno. Předcházející zima, jaké nebylo pamětníka, začala u nás na sv. Ondřeje a trvala bez oblev až do dubna. Pak přišlo deštivé, studené léto, které zničilo skrovnost úrodu. Vojska nenechala sedláky orati, jímala je a prohledávala, kde koho dopadla, a to vojsko jedno jako druhé. Mnohá pole zůstala neosetá a bylo draho. Chudí lidé jedlí namnoze věci nepoživatelné, z čehož vznikaly nemoci a mor. Za dlouholeté války českouherské byl, jak se zdá, hrad Bludov, jenž přetrval bouře husitské, společně s Novým Hradem a Brníčkem sbořen; neboť r. 1490 se připomíná již jako pustý (vastus), ležící v rozvalinách.
Ve století XV. se vytvořily pro boje o český trůn, pro bouře husitské a pro válku českouherskou u nás namnoze téměř nesnesitelné poměry. Pro nepořádky v církevním zřízení jak kališnickém tak katolickém klesala mezi lidem mravnost; statečnost měnila se v ochablost, někdejší vlastenectví šlechty ustupovalo často sobectví a rozkošnictví.
