Paměti obce Bludova

V 16. století hlásil se český lid na severní Moravě k různým věrám. Vedle katolíku byli tu vyznavači víry podobojí. A když v Německu (od 1519) zreformoval Luther katolickou církev, začali se i ti nás někteří lidé přidávati k jeho nauce, ale zprvu nesměli tak činiti veřejně. Evangelická víra tehdejšího lidu nebyla však již věrou starých kališníků. Ze svátostí podrželi někteří jenom křest a večeři Páně. Křiž s Ukřižovaným a mši zavrhovali. V Čechách založili Jednotu tak řečených Českých bratří, proti niž však vystupovali utrakvisté (podobojí) jako zásadní odpůrci.

Šlechta dosazovala ke kostelům kněze, které si oblíbila, a to obyčejně kněze svého náboženského vyznání. Poddaným bylo se říditi zásadou, čí země, toho víra. Protože v Čechách císař Ferdinand I. počal stíhati České bratry, usazovali se na Moravě, kde měli pod ochranou zemského sněmu pokoj, protože Moravané se nezúčastnili vzpoury proti králi a král proto respektoval zemský sněn moravský. Žerotínové se ve 2. polovici 16. století klonili k protestantismu, po případě k českobratrství. Faráři se tenkrát střídali až na nepatrné výjimky každý rok, ba i dvakrát do roka (o sv. Jiří a o Václavu). Ves ode vsi lišila se mnohdy věrou, ba i v témže místě příchodem nového duchovního všecko se změnilo.

Bratrské sbory bývaly zpravidla na předměstích. V modlitebně zněli bratři místo oltáře pouhý stůl s křížem bez Ukřižovaného. Křtitelnice bývala venku na hřbitově. Vyzváněti nebylo v prvých dobách trvání Jednoty dovoleno. Při sborech, které směly býti zřizovány jenom na panstvích, která nebyla zeměpanská, a to jen na povolení vrchnosti, býval dům pro duchovního správce, jenž řídil obyčejně i školu. Na severní Moravě lze zjistiti podle pamětí Jednoty bratrské sbory Českých bratři nebo místa bratrská, kde působili neb zemřeli spisovatelé a kněží bratrští, pouze v Zábřeze, Lošticích, Šternberku, Mohelnicici, Temenici u Šumperka a ve Velkých Losinách. Okolnost ta však neopravňuje k závěru, jakoby v nejsevernějším cípu Moravy byli žili ve středověku a po něm Čechové, kteří byli odloučeni od světa a stykem s Němci je obklopujícími české věci tak odcizeni, že na ně nepřicházela při zprávách o společenských a náboženských hnutích českých tak mocná pokušení jako jinde. Naopak musíme říci, že tenkrát bývalo v romantickém kraji našem velni rušno. K pánům

Karel z Žerotína podle originálu vratislavského.