Paměti obce Bludova
R. 1624 vydal mu císař Ferdinand II. listinu, v níž praví, že mu přenechává jako svému tajnému radovi, komořímu a místodržiteli království českého, jenž se zasloužil o rod habsburský v míru i ve válce, zejména při potlačení české vzpoury, Mor. Třebovou, Zábřeh, Šilperk a skleněné hutě k němu patřící, dále Bludov, Kolštejn a Šumperk. Karel Liechtenštejn nestál na stanovisku nesmiřitelném; nezřídka klonil se k mírnému postupu proti nekatolíkům, ale vůle císařského dvora rozhodovala ve smyslu co nejpřísnějším.
Karel Liechtenštejn přenechal panství bludovské hraběti Pavlu Kryštofu Liechtenštejnu z Kastelkornu, pánu na Pernštejně.
Kníže Karel Liechtenštejn zemřel 12. února 1627. Praví se, že smrt jeho urychlilo řádění císařské soldatesky na jeho vlastních statcích.
28.ledna 1631 podal nový držitel bludovského panství u olomoucké konsistoře žádost, jejíž originál je v konsistorní registratuře, aby byl do Bludova poslán samostatný farář, jelikož prý v kraji není faráře znalého německé řeči a obyvatelé Bludova nejsou všeci katolíky. Žádosti té bylo vyhověno teprve za 2 roky. 28. dubna 1633 byl na faru bludovskou investován dominikán P. Josef Marián a byla mu též svěřena duchovní správa v Rudě (codex invest.). Bylo vzácným zjevem, že Bludov měl již r. 1633 katolickou faru obsazenou; neboť do r. 1691 bylo mnoho far opuštěných. Nebylo kněží a farních neboli zádušních pozemků užívaly vrchnosti nebo osadníci, kteří, nechtějíce je vrátiti, zdržovali zřízení far.
R. 1634 bylo panství bludovské s vesnicemi, které za Odkolka k němu patřily, zapsáno hraběti Pavlu Kryštofu Liechtenštejnovi do zemských desk. Pavel Kryštof Liechtenštejn určil Bludov s Pernštejnem za majorátní panství svého rodu. R. 1635 na den sv. apoštolu Petra a Pavla (29.6.) potvrdil Liechtenštejn českou listinou, danou na tvrzi (zámku) v Bludově, obyvatelům bludovským patero starých svobod udělených obci od předešlých pánů s podmínkami, že ani rychtář přítomný ani příští ani konšelé a celá obec bludovská nikdy, na věčné časy nepřijmou žádného člověka, buď on, kdo bud', jenž by nebyl katolíkem, do obecního svazku bez vědomi držitelů bludovského statku. Zároveň připomíná Bludovským, že toto obdarování a potvrzení výsad nesmí se vztahovati na žádného nekatolíka. Dále
