Rok 1938
Rok 1938
Vedení této kroniky bylo přerušeno neblahými událostmi v r. 1938, kdy byly odtrženy tzv. Sudety od republiky Československé.V říjnu t.r. se odstěhoval vedoucí této kroniky, odb. uč. Josef Dohnal z Bludova do Olomouce. Neměl už ani času ani možnosti zaznamenati do kroniky , co se událo v Bludově v r. 1938. Německá pamětní kniha z doby okupace vedená Němcem Josefem Erbenem, ředitelem škol v Bludově, je kusá, neboť si nevšímá zájmů a života zdejšího českého obyvatelstva. Po osvobození ČSR, r. 1945 byl pověřen vedením pamětní knihy učitel zdejší obecné školy, později odb. uč. školy měšťanské, Jan Snášel, bludovský rodák. Ten však do kroniky nenapsal ničeho a teprve v r. 1951 prohlásil, že pamětní knihu obce nepovede. Události z let 1939 až 1951 jsou tedy sepsány a do kroniky napsány dodatečně v r. 1952. Pisatelem jejich je Václav Blažek, řed. národní školy v.v., který byl i pro léta další ustanoven kronikářem obce Bludova. Zápisy jsou uvedeny většinou dle vlastního, z malé části i z cizího zapamatování, nebo dle písemných dokladů v obecním archivu.
Pohled na Bludov z Učitelova kopce ve 30. letech.
V roce 1938 byly v létě trvalé deště. Řeka Morava vystoupila dvakrát ze břehů. Vystouplá voda způsobila záplavy tak rozlehlé, že nebylo pamětníka tak velkých povodní... Tragických dějů politických, které se v posledním čtvrtletí roku odehrály, obyvatelstvo Bludova, stejně jako ostatní obyvatelstvo republiky, neočekávalo... Na hranicích proti Německu se stavěla důmyslná betonová opevnění, Severomoravský úsek těchto opevnění nebyl od Bludova daleko. Dokončovaly se ještě v r. 1938. Z Bludova na nich pracovalo též několik dělníků, kteří tam dojížděli denně nebo týdně do práce... V době mobilizace měl Bludov možnost spatřiti, jak dobře byla vyzbrojena československá armáda. Několik dní a nocí pochodovaly a projížděly její oddíly po silnici Bludovem a s nimi dopravovány velké zásoby všech vojenských potřeb. Totéž se dálo i po železnici z bludovského nádraží směrem k Hanušovicím. V obci samé byly ubytovány reservní oddíly branců starších ročníků ještě nevyzbrojených. Měly ubikace v sokolovně, v Národním domě a v hostincích „Krčmě“ a „Na Nové. Z Bludova se stěhoval celý poštovní úřad. Právě tak na úřední příkaz se odstěhovala celá četnická stanice se čtyřmi četníky. Také všichni železniční úředníci a zřízenci, jichž byl v Bludově značný počet, odcházeli do zmenšené a přeplněné republiky. Dále se odstěhovaly dvě učitelky mateřské školy. Z vlastního popudu a na svůj vrub se odstěhovala asi polovice učitelského sboru školy obecné a měšťanské s ředitelem Metodějem Kubíčkem v čele, obvodní lékař MUDr. Miroslav Sloupenský, vedoucí družstevní mlékárny a několik studentů středních škol, aby dokončili v republice svoje studie. Celkem se tehdy odstěhovalo z Bludova kolem 200 osob.
Hasičské cvičení a slavnost u zámeckého rybníku za první republiky.
Dne 8. října 1938 odpoledne bylo provedeno úřední obsazení obce Bludova Německou říší. Starosta obce Petr Zatloukal nebyl při předávání obce přítomen. Odevzdával právě jako zástupce okresního úřadu v Šumperku Němcům šumperské nádraží. Týž den ještě přijelo do Bludova několik důstojníků a vojáků německých a usídlili se jako hosté v zámku. V několika dnech nato byl obsazen úředním personálem poštovní úřad v Bludově, nádraží a četnická stanice. Na obecní tabuli byla vyvěšena úřední tištěná vyhláška o poslušnosti povinné Adolfu Hitlerovi. Dědinou potom procházely občas, jakoby nahodile, hlídky v žlutých uniformách s praporem s hákovitým křížem. V „nové" škole byl brzy ubytován na krátkou dobu vojenský oddíl. Důstojnící a feldweblové byli ubytováni u jednotlivců v soukromých bytech... S okamžitou platností byla zavedena na silnicích jízda po pravé straně na rozdíl od dosavadního používání strany levé. Na dodržení tohoto opatření se kladl velký důraz. Jeho nedodržení bylo pokládáno za protiněmecký čin... Dědinou projížděla jako naschvál divoce a bezohledně německá auta, hlavně nákladní vojenská ... Tato skutečnost zavinila smrt nahluchlé porodní babičky Kašparové z dolního konce dědiny... Hned po zabrání „Sudet“ byly vyměňovány čsl. koruny za říšské marky v poměru 8 : 1. Bludov podržel jen německý název z doby Rakousko - Uherska Blauda. Ležel v nově utvořené župě (Gau) Sudetenlad, v níž byl Gaullitrem Konrád Henzlein ... Sídlo župy byl Reichenberg - Liberec... K regulérnímu přechodu ze „Sudet“ do ČSR bylo třeba úřední propustky. Vydávaly se v Šumperku u tajné státní policie (Gestapo).
Zámecká kašna u které stojí Žerotínův lesmistr pan Vepřek.
Němci v Bludově usedlí se stali státními občany Německé říše. Dosavadní českoslovenští občané české národnosti, sídlící v Bludově, se stali automaticky příslušníky Německé říše, nikoli však státními občany, protože nebyli německé krve. Z těch jich 190 optovalo pro Čsl. republiku dle smlouvy mezi Československem a Německem z 20. 11. 1938. Z příslušnosti do Německé říše byli vyloučeni dosavadní příslušníci Bludova, kteří se ani sami, ani jejich předci do 3. pokolení, nenarodili před r. 1910 na území Sudet... Později byli všichni obyvatelé Sudet bez rozdílu národností a státní příslušnosti povinni míti u sebe takzvaný Personalausweis (občanskou legitimaci), vydanou obecním úřadem. 4. prosince 1938 byly vykonány v Bludově, rovněž jako ve všech obcích v ostatních Sudetech, volby ... Výsledek - 97 % pro vůdce. U volební umy stál totiž četník a pozoroval, jak kdo volí. Volební právo měli jen občané a příslušníci říše. Po obsazení Bludova zůstal v čele obce dosavadní starosta, Čech Petr Zatloukal, rolník v Bludově, č. 136. V prosinci 1938 byla v Bludově založena místní organizace politické strany National Socialistische Deutsche Arbeiter Partei. Všichni dospělí Němci se přihlásili za členy. Prvním jejím předsedou byl MUDr. Trapl.
Třída Adolfa Kašpara za první republiky.
Při úpravě úředních místností v obecním domě byl starostou odstraněn zbytek nákladu knihy „Paměti obce Bludova“. Jako Němec učinil tak dosti šetrným způsobem. Dal knihu rozprodati za 1 říšskou marku. Paměti byly ve chvilce rozprodány. Autor Pamětí, Prof. Dr. Jan Březina, přijíždíval i v době okupace z Prahy do Bludova, aby tu ve svém rodišti strávil dobu hlavních prázdnin, přičemž konával další vlastivědná studia o severomoravském kraji. V r. 1945 byl při bombardování Prahy anglickými a americkými letadly vážně zraněn na levé paži. Po delším léčení v nemocnici v Praze, přijel do Bludova se zchromlou rukou. Bylo mu tehdy 68 roků.
