Roky 1945 - 1946

Rok 1945 - 1946

oncem února 1945 byl zatčen Adolf Schwarzer. Gestapáci Mullerové našli u něho zbraně a munici v bytě schované. Krátce nato byl Schwarzer ještě s 15 Čechy u Bratrušova postřelen a zahrabán s ostaními do společného hrobu. Po celý rok se nevědělo, jak a kam zmizeli. V lednu 1946 byl hrob těchto mučedníků po neúnavném pátrání nalezen, těla hrdinů exhumována a slavnostně pohřbena 21. 1. 1946 na svých domovských hřbitovech. Jako partyzán zahynul u Jevíčka Josef Juřina. Mezi partyzány v lesích a bunkrech byl i Theodor Polnar, který zůstal od r. 1944 nezvěstný. S podlomeným zdravím se vrátili z vězení v r. 1945 po osvobození Čejka St. a J. Klimeš, obchodníci, dále z Terezína Petr Bezděk. Ve vězení na Pankráci byl umučen plukovník Josef Březina, rodák z Bludova z č. 136. V roce 1945, když se okupace blížila ke konci, podřezal někdo telefonní a telegrafní tyče. Hned nato bylo nařízeno učitelskému sboru české školy vypracovati plán hlídek na státní silnici na katastru obce Bludova. Takové hlídky stavěly i sousední obce ležící při silnicích. Přitom se stalo, že u Chromče byly ráno nalezeny hlídky spoutané a blízko nich telefonní tyče podřezané. Činnosti legální organizace byla zmařena Němci o vánocích roku 1943. Posoudíme-li odboj v naší obci celkem, můžeme říci, že pro vítězství ruské armády a zamezení škod způsobených armádou německou přispěl velmi málo. Je však svědectvím velké lásky k vlasti a národu u většiny těch, kteří byli v odboji činní.

Habermannův most vyhozený do povětří 8. května 1945 ustupující německou armádou

Porážkou německé armády u Stalingradu byl její osud zpečetěn. Dne 6. května 1945 bylo mezi oběma válčícími stranami uzavřeno příměří. V našem kraji to však neznamenalo konec bojů. Oddíly německého generála Schörnera nedbaly ujednání o příměří a podnikaly bojový ústup, aby se dostaly do Čech, tam chtěli složiti zbraně Angličanům a Američanům. Ústup jejich se dál právě po státní silnici přes Bludov od Šumperka na západ. Než k tomu došlo, byly kolem Bludova a v Bludově vykopány menší kryty. Na státní silnici proti zámku byla postavena zatím ještě otevřená silná bariéra z těžkých silných kmenů z obecního lesa, zakopaných jedním koncem hluboko do země. Po těchto přípravách začínalo být na silnici stále více rušno. Nejprve projížděly po delších přestávkách zásobovací oddíly, vojáci na nich Ukrajinci (Vlasovci), jen málo bylo Němců. Potom byly hnány po silnici dosti velké oddíly zajatců anglických a později ruských a něco i Jugoslávských. V Bludově tyto transporty několikrát přenocovaly a bylo tu pro ně sehnáno něco k nasycení. Potom se přivalily hlavní trupy Schörnerovy armády. Tři dny a tři noci táhly přes Bludov od Šumperka směrem na západ. Byly to trosky, míchanice všech druhů vojska. Unavení, nevyspalí, obyčejný voják vedle důstojníka, tupě se valí celý zástup k západu. Stalo se několikrát, že se silnice ucpala. Celé tři dny nebylo slyšet střelbu. Ani letadla se nikde neobjevila. Třetí noc se vynořily celkem svěží oddíly dělostřelecké a skupina tanků s děly. Tyto oddíly kryly ústup. Děla zaujala palební postavení na výšině táhnoucí se od mlékárny k řece Moravě a celou noc pálila směrem k Lesnici a Leštině. Druhý den, 8. května 1945, projížděly německé tanky po státní silnici od kapličky na vršku k Šumperku až někam k Chromči tam a zpět a jejich děla pálila směrem k Sudkovu. Naproti střílela ruská pěchota, která byla na jižním svahu Brusné nad nádražím. Boj trval od časného rána přes poledne. Asi ke 2 hodině odpolední byli Němci nuceni ustoupit a v tu hodinu vstoupila do Bludova osvobozenecká armáda ruská. S ohromným jásotem, radostí a nadšením řítili se zástupy bludovských naproti ruským vojákům. Na domech bylo naráz vyvěšeno množství československých praporů. Po chvíli se rozpoutala silná ruská dělostřelba nad Šumperkem. Avšak i ta po půlhodině ustala. Šumperk byl dobyt ruskou armádou. Potom ještě večer se rozpoutala střelba z pušek proti Bludovu, při níž ještě někteří bludovští opouštěli se zavazadly svoje domy, chtějíce uniknouti z bojového pásma. Tato střelba netrvala dlouho a byla v Bludově střelbou poslední.

Habermannův most vyhozený do povětří 8. května 1945 ustupující německou armádou.

V posledním dni bojů měl oddíl ruské armády na Brusné ztráty 14 mrtvých. Byli pochováni v Sudkově. Schörnerova armáda vyhodila do povětří oba zdejší mosty přes Moravu - u bludovského i chromečského mlýna. Dne 9. května byl nešťastnou náhodou zastřelen dělník Pavlů... S Rudou armádou se navrátil domů po dvouleté nepřítomnosti příslušník této armády poručík Frantíšek Pazour... Miroslav Krušínský, který rovněž sloužil v českých oddílech ruské armády a účastnil se četných bojů proti Němcům, se vrátil domů později.

Osvobození Bludova Rudou armádou (1.)

Celkem může býti poznamenáno, že obyvatelstvo Bludova ve svém celku projevilo v této převratné době ukázněnost... V první době byly místnímu národnímu výboru dobrou oporou ozbrojené hlídky obecní, do nichž se přihlásilo dobrovolně asi 100 mladých mužů. Vykonávali ve dne i v noci pochůzky v obci i okolí na udržení pořádku, hlídali státní majetek v obvodu obce (dráha, pošta, Habermanův mlýn ap.) prohlížely, případně i zatýkali podezřelé osoby, doprovázeli různé transporty... Kromě častých větších i menších oddílů ruské armády vracely se Bludovem od západu k východu tlupy německých vojáků. Potom procházely dědinou skupiny lidí z koncentračních a pracovních táborů německých... Pro menší skupiny a pro jednotlivce byla zřízena stálá ubytovací místnost v bývalém hostinci u Jánů na dolním konci dědiny... Hned po osvobození ubytovaly se některé oddíly ruské armády na delší dobu v Bludově. Byl to především silnější oddíl dělostřelecký, který se ubytoval v nové škole... Dále bylo vojsko ubytováno v žerotínském zámku a přilehlém parku a důstojníci kromě toho různě po domech, obyčejně společně s rodinou, u níž byli v bytě... Skoro všechny vojenské oddíly vracející se přes Bludov zpět směrem na východ žádaly na národním výboru různé zemědělské produkty... Za dodané potřeby bylo zpravidla řádně zaplaceno československými korunami. Pro zásobování obyvatelstva zůstal v platnosti dosavadní přídělový systém na lístky.

Osvobození Bludova Rudou armádou (2.)

První přípravy k založení místního národního výboru v Bludově vykonali již v době okupace členové odboje dle pokynů udílených hlavně rozhlasem ze zahraničí. V červnu 1945 byl sestaven Místní národní výbor tak, aby v něm byly zastoupeny čtyři politické strany Národní fronty (NF), jimž byla dle Košického programu povolena po osvobození polit činnost. Komunistická strana Československa 9 zástupců, Československá strana sociální demokracie 7 zástupců, Strana lidová 7 zástupců a Československá strana národně socialistická 4 zástupci. Prvním předsedou Místního národního výboru byl zvolen řídící učitel Václav Blažek za stranu sociálně demokratickou. Po něm byl zvolen předsedou Místního národního výboru malozemědělec a tesařský mistr, Karel Hrycaj, příslušník strany sociálně demokratické Různá úřední oznámení Místního národního výboru vyhlašoval obecním bubnem Jan Krušinský.

Rozhledna na Háji postavena r. 1934, vyhořela v r. 1950.

V obecní úřadovně nalezeno a převzato: obecní archiv založený Bürgerm, matrika narozených, zemřelých a občanských sňatků (povinné za okupace zavedených) založená v r. 1939, obecní nedobytná pokladna bez klíčů, kartotéky obyvatelstva v Bludově. Dle Košického vládního programu byla činnost a pravomoc místních národních výborů oproti dřívějším obecním zastupitelstvům a obecním úřadům rozšířena o některé výkony státní moci. Ani předseda ani členové Místního národního výboru Bludov neznali přesně svoje pravomoci a mnohde postupovali dle vlastního posouzení. Zprvu nebylo v obci pošty, telefonního a telegrafického spojení s ostatním světem, nebylo četnické stanice, nebylo pravidelné lékařské služby a pomoci a nebylo styku s nadřízenými úřady. Obyvatelstvo obce se obracelo ve všech možných i soukromých životních a nutných případech jen na předsedu Místního národního výboru, ten byl nucen zasahovati a pomáhati, pokud bylo v jeho lidských silách, aby byl udržen klid a pořádek v obci.

Bludovští muzikanti vyhrávají u kolotoče o bludovské pouti.

Na den 30. 10. 1945 byla náhle den před tím ohlášena výměna papírových platidel, které tu byly v oběhu (říšské marky a protektorátní koruny) za nová československá platidla (Československé koruny Kč). Výměna se prováděla na poštovním úřadě v Bludově vždy pro všechny členy (rodiny) domácnosti celkově. Odevzdané peníze, určené k stažení z oběhu, byly vyměřeny jen do výše 500 Kč pro každého člena domácnosti. Ostatní odevzdané peníze, přesahující tuto částku se staly vázaným vkladem. Platidla se vyměňovala tak, že za 1 korunu protektorátní se obdržela 1 koruna čsl., za 1 říšskou marku 10 Kč. Postiženi tím byli hlavně spořiví lidé. Lidé obchodního ducha a spekulanti se zase brzy dostali k penězům.

Bludovské nádraží r. 1924.

Koncem května 1945 počalo se opět úřadovat na místním poštovním úřadě umístěném již od počátku jeho zřízení v panské vrátnici u vchodu do dvora velkostatku. V srpnu 1945 byla v Bludově zřízena stanice stráže národní bezpečnosti (SNB). Místo stržených mostů přes řeku Moravu, betonového u bludovského a železného u chromečského mlýna, bylo hned v prvních dnech po osvobození započato se stavbou náhradních nouzových mostů dřevěných.

Zaměstnanci Habermannovi pily za první republiky.

Aby se mohlo začít pravidelně vyučovat ve zdejších školách, bylo nutno uvésti předem školní budovy do řádného stavu. Hned, jakmile se z ní vystěhovaly oddíly ruské armády, provedl tam MNV opravy nákladem asi 10.000,- Kč. Při nízkých cenách a tehdejších mzdách (zedník měl 5,- Kč na hodinu) byla to částka (poměrně) vysoká. Vyučování bylo opět zahájeno ještě před prázdninami dne 25. června na škole obecné a měšťanské a 1. září na škole mateřské.

Divadelní představení Modrý husar z listopadu 1945.

Po osvobození se stal farářem v Bludově místní kaplan P. Oldřich Koutný, který se vrátil jako politický vězeň z koncentračního tábora v Terezíně. Místo shořelé farské stodoly byla postavena na vhodnějším místě blíže fary nová větší stodola za vydatné podpory farníků a MNV. Ještě v r. 1945 na naléhání MNV byla v domku, který zde postavila firma Baťa ze Zlína těsně před okupací (č.583) vedle obecního domu, znovu otevřena prodejna a správkárna obuvi s pojmenováním OKG (obuv, kůže, gumy), přejmenovaná později na „Jas“. Dobu okupace přežilo pouze mlékárenské družstvo s družstevní mlékárnou a záloženské společenstvo. Při bývalém hospodářském lihovaru žerotínském se utvořilo ze zemědělců z Bludova a ze širokého okolí lihovarské družstvo se slibnou budoucností.

Sokolský průvod Bludovem po roce 1945.

Hned po převratu se hlásily k životu a zahájily opět činnost: Tělocvičná jednota „Sokol“ Bludov. Tělocvičná jednota „Orel“ (Lidovecká). Čtenářsko - zábavní katolický spolek „Svatopluk“. Mezi členstvem „Sokola“ a „Orla“ v době 1. republiky z politických důvodů proti sobě nepřátelsky zaujatých, nacházely nyní ohlas myšlenky o sjednocené výchově v Československu; nastalo určité sblížení a spolupráce i společné cvičení tělovýchovné. Bohužel, ne na dlouho. „Orel“ se začal zase brzy separovat, ačkoli „Sokol“ k tomu nezavdával příčiny. Sbor dobrovolných hasičů byl znovu ustaven (na pokyn Okresní hasičské jednoty na valné hromadě 29. 6. 1945. Záhy byl založen Svaz československé mládeže. Ještě v r. 1945 byl založen Svaz československo-sovětského přátelství na utužení přátelských vztahů mezi naším občanstvem a našimi ruskými osvoboditeli. Volby do ústavodárného Národního shromáždění v r. 1945 byly provedeny ve IV. čtvrtletí tohoto roku. Již v r. 1945 se stěhovali bludovští na zkonfiskované majetky po Němcích. Koncem roku 1945 bylo v obci: 591 domovních čísel, 720 domácností, 2390 obyvatel z toho 65 Němců a jiných národností 63.

Rodina Karla Emanuela ze Žerotína r. 1916.

Dle příslušných dekretů prezidenta republiky bylo v Bludově řádným úředním řízením prohlášeno za konfiskáty ve prospěch Československé republiky:

1. Veškerý majetek hraběcí rodiny Žerotínů v Bludově, a to:
   1. žerotínský zámek č. 81 se vším příslušenstvím
   2. oba velkostatky, Dolní a Horní dvůr
   3. lihovar u Dolního dvora
   4. budova s hostincem „Na nové“ a nájemními byty
   5. panská lesovna nebo myslivna
   6. panská lesovna nebo myslivna
   7. 2 domky u lesovny pro panské hajné a panské služebníky
   8. domek č. 80, v němž bydlíval panský zahradník
   9. 2 domky na hrázkách, č. 268
   10. domek č. 273 naproti hrázkám
   11. panský domek pod Zámeckým rybníkem
   12. hájovna u Horního dvora
   13. hostinec „Na zámečku u Horního dvora“, č. 192
   14. vodní pila u bludovského mlýna
   15. panské lesy ve výměře kolem 150 ha
2. Bludovský mlýn (Habermannův)
3. Dům č. 348 („Reků hostinec“)
4. Dům č. 360
5. Domek č. 212
6. Domek č. 215
7. Domek č. 235
8. Domek č. 466
9. 2 domky u silnic do Sudkova u bludovského nádaraží…

Zámek Žerotínů v Bludově r. 1932.

Žerotínský zámek zůstával do r. 1949 pod národní správou. V době nár. správy byl přidělen zámek k rekreačním účelům. Potom byla přidělena zámecká budova na vlastní žádost obci Bludovu s povinností prováděti udržování, opravy a adaptace jen se schválením Památkového úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně. Vnitřní zařízení zámku bylo převzato do státní správy a z Bludova odvezeno. Zemědělský majetek u zámku převzala rovněž obec Bludov. Lesy z bludovského hraběcího panství byly zestátněny a dány pod správu státních lesů. Jejich část byla přidělena obci Bludovu.

Bývalý hostinec na Zámečku r. 1916.

Velkostatky Horní a Dolní dvůr obhospodařoval po převratu nadále dosavadní nájemce „Rolnická cukrovarní akciová společnost, a to až do konce r. 1946. Nato byly pozemky „Dolního“ dvora z jara 1947 rozparcelovány mezi bludovské, povětšině drobné zemědělce. Hospodářské a správní budovy „Dolního“ dvora byly při parcelaci přiděleny k lihovaru, který byl od r. 1947 združstevněn. Z kravína velkostatku zřídil lihovar pro svou potřebu skladiště brambor. Lesovnu, č. 279 a dva přilehlé domky, novou hájovnu u Horního dvora převzala správa státních lesů. Hostinec „Na zámečku“ byl dán pod národní správu. Habermannův les ve Vlčím dole byl přidělen obci Bludovu. Obec obdržela též Reků hostinec.

Lesovna patřící k zámku Žerotínů.

Zůstalo v Bludově po převratu 125 Němců. Uvedených 125 Němců tu zůstalo proto, že měli k Bludovu bližší vztah; buď to byli starousedlíci, měli tu majetek a příbuzné, nebo žili ve smíšeném manželství. Němcům ze smíšeného manželství bylo potom dovoleno zůstati zde. Do západní německé zóny bylo odstěhováno 7 Němců a do východního pásma Německa 1 Němec. Všem Němcům bez rozdílu byl zkonfiskován majetek ve prospěch státu.

Fořtovna patřící k zámku Žerotínů.

V době bytové nouze za 1. republiky bylo vykázáno obecním vedením několika chudým místo na obecní stráni pod Brusnou, aby si tam zřídili bydliště, načež tito nemajetní lidé, toužící po tom, aby měli vlastní střechu nad hlavou, postavili bez stavitelského plánu a dozoru ze všelijak sehnaného stavebního materiálu jedenáct chaloupek. Tak vznikla nová část Bludova, která dostala časové jméno „Habeš“. Domky obdržely v r. 1951 řádná domovní čísla a „Habeš“ trvá dále… Brzy po osvobození v roce 1945 vyjednával MNV v Bludově s MUDr. Miroslavem Sloupenským a žádal ho, aby se vrátil na své původní místo obvodního lékaře v Bludově. MUDr. Sloupenský začal dvakrát týdně dojížděti autem do Bludova do lázní za vykonáváním lékařské praxe, ale do Bludova na místo obvodního lékaře se nevrátil. Koncem října 1946 byl sem přikázán příslušnými zdravotnickými úřady asistent nemocnice v Brně MUDr. Karel Boleslav, rodák z Kuřimi. Jenom jeho nenáročnosti lze děkovati, že přetrpěl první tak skromné počátky pobytu v Bludově. MUDr. Karel Boleslav je první státní obvodní lékař po převratu v r. 1945 v Bludově. Pro svou povahu a pochopení pro starosti venkovského lidu získal brzy oblibu v obci i širokém okolí.