Rok 1948
Rok 1948
ne 25. května 1948 byl ustaven MAV národní fronty, který měl zprvu za úkol zajistiti dobyté vítězství pracujících po únorových událostech. Jeho jednání bylo tajné, schůze se konali pravidelně každý týden. Výbor provedl očistu veřejného života v Bludově a bděl nad tím, aby se na různá pracovní místa, hlavně na místa vedoucí, nedostaly živly reakční. Vedoucí politickou stranou v obci se stává Komunistická strana Československa. Politická strana sociálnědemokratická splynula se stranou komunistickou. Strana lidová a národněsociální po únoru v Bludově zanikly. MAV provedl očistu v MNV a radě MNV, ve Spořitelně a záložně, výboru Sokola a místního hasičského sboru. Byla provedena výměna na vedoucích místech na škole národní a střední. Po zatčení faráře P. Oldřicha Koutného v roce 1950 byl i farní úřad obsazen farářem zavrhujícím reakční politiku. Později byl úředně rozpuštěn Katolický čtenářsko - zábavní spolek Svatopluk. Tělocvičná Jednota Orel zanikla již při sjednocení tělesné výchovy v republice.
Slavnost v Bludově Na nové za první republiky
V r. 1948 byla provedena úprava řečiště Moravy blízko nad bludovským mlýnem. Prokopáním se zatáčka odstranila, řeka usměrněna přímo ke mlýnu. Po výzvách několikrát z úředních míst opakovaných, aby se zakládala hřiště a cvičiště tam, kde se k tomu v této době naskýtá příležitost, usnesla se rada MNV v Bludově přikázati pole za zámeckým parkem, která získala při parcelaci zdejšího velkostatku, sportovnímu klubu v Bludově a to na věčné časy. Sportovní klub zatím provedl organizační změnu, přivtělil se k jednotě „sokol“ a nazývá se „Sokol - oddíl kopané v Bludově“, používá nadále hřiště u bludovských lázní, které má být po úpravě nového hřiště zrušeno.
V březnu 1948 byla v obci provedena MNV sbírka na pomoc dětem na stravování žactva. Po všechna léta po osvobození v roce 1945 býval ve vánočním čase stavěn místním národním výborem vánoční strom republiky. Smrkový strom asi 10m vysoký byl postaven na rozcestí u kostela, pestře ozdoben a večer osvětlen. Do pokladničky pod stromem se sešlo každým rokem několik tisíc korun. Peníze byly odevzdány Okresní péči o mládež v Šumperku.
Obecní chudobinec (dům č. 315) postavený obcí před šedesáti lety z nadace Voglovy přestal být chudobincem. Bydlí v něm několik nájemníků a je v něm zřízena poradna pro matky a kojence, která bývala za 1. republiky v domě u Maretků. Novomanželům jsou poskytovány státní sociální podpory. Mladí muži se nyní dosti často žení před nastoupením vojenské presenční služby. Oproti dřívějšku nepotřebují k tomu povolení vojenského velitelství.
V roce 1948 byla zřídkakdy se vyskytující velká úroda ovoce ve zdejším ovocnářsky vyspělém kraji. Přebytky ovoce byly prodávány soukromníky Hospodářskému družstvu v Šumperku. Hospodářské družstvo mělo sběrnu v hostinci p. Šimka naproti škole obezřetně a pohotově vedenou Jiřím Šimkem za pomoci členů celé rodiny jmenovaného hostinského. Z této sběrny se tehdy vyvezlo do všech částí republiky na autech z bludovské sklizně i ze sklizně obce Chromče a Bohutína, odváděné do sběrny u Šimků:
- 398.081 kg jablek za 2.823.744.90 Kčs
- 42.517 kg hrušek za 229.448.60 Kčs
- 10.589 kg švestek za 72.207.20 Kčs
- 4.305 kg jeřabin za 16.087.20 Kčs
- 3.733 kg třešní za 33.672.20 Kčs
- 163 kg angreštu za 1.593.20 Kčs
- 3.485 kg rybízu za 45.298.50 Kčs
Celkem: 462.873 kg ovoce za 3.222.648.50 Kčs Přitom pěstitelé rozprodali ještě ovoce, hlavně třešně soukromníkům, což tehdy nebylo zakázáno. Při této příležitosti uspořádal Jednotný svaz zemědělců v Bludově v sále Národního domu výstavu ovoce. Upravil ji vkusně a odborně bývalý panský zahradník Karel Pösl, za pomoci učitelských sil sboru obecné a měšťanské školy a žáků vyšších tříd.
Místní rozhlas, který měl sloužit nejen k oznamování úředních zpráv a vyhlášek, ale i kulturnímu poslání obecního zřízení, byl dán do provozu v květnu 1948. Od té doby přestává bubnování po dědině na obecní buben. Po dědině bylo namontováno 13 tlampačů na střechách domů a na sloupech. Instalace stála 42.000 Kč. Při montáži místního rozhlasu byla přemístěna též obecní siréna ze střechy chudobince na střechu obecního domu č. 331. Siréna na chudobinci byla pořízena německou obecní správou v době okupace.
V říjnu 1946 byl zahájen státní společností „Čsl. státní film“ provoz kina v sokolovně. Toto kino používalo veškerého kinematografického zařízení, které ještě v sokolovně zbylo po sokolském kině z 1. Republiky. Představení kinematografické se konalo jednou týdně vždy v neděli. Byl-li v týdnu svátek, promítalo se i v tento sváteční den. Byla vždy představení odpolední a večerní. Po promítnutí filmu byly vždy všechny židle hned odstraněny, aby se mohla v sále sokolovny provádět sokolská tělovýchova i tělovýchova obou bludovských škol. Koncem r. 1948 Sokol smlouvu vypověděl. Na to byl Bludov do roku 1950 bez biografu. Vedoucí činitelé MNV a KSČ měli z důvodů politicko-propagačních zájem na jeho znovuzřízení. A proto MNV uzavírá v roce 1948 s Čsl. st. filmem v Praze smlouvu, jíž se zavázal, že upraví svým nákladem místnosti v Národní domě, č. 353, který se stal předtím obecním majetkem. Národní dům byl potom upraven značným nákladem, načež po četných urgencích u Čs. státního filmu byl společností namontován do nově upravené kabiny promítací stroj a provoz kina v r. 1950 zahájen.
Po r. 1948 byly i lázně v Bludově zestátněny. Od listopadu 1948 přestaly být lázně jako lázně používány a byl v nich zřízen domov řeckých dětí, přivezených do naší republiky z Řecka jako obětí bojů za osvobození Řecka z monarchofašistického útlaku. Bylo jich přes 150. Po uplynutí necelého roku byly děti přestěhovány do Sobotína a v lázních zřízena ozdravovna pro děti – rekonvalescenty ze srdečních chorob. Při této ozdravovně je ještě možnost, aby nemocní revmatismem z nejbližšího okolí použili na lékařský předpis vanových koupelí v sirné vodě bývalých lázní.
