Úvaha o vzniku Kostelíčka
V malém lesním zákoutí asi 3 km severně od severomoravské obce Bludova v okrese Šumperk stojí filiální kostel Božího těla, lidově zvaný Kostelíček. Prostá stavba Kostelíčka působí nevtíravým dojmem a svou jednoduchostí tvoří harmonický celek s okolní hornatou krajinou. Kostelík zde byl před staletími postaven na křižovatce starých cest. Z údolí řeky Moravy od hornické a železářské vsi Rudy nad Moravou stoupala cesta přes Hrabenov stále vzhůru. V horském sedle u Kostelíčka se cesta rozdvojovala. Jedna větev vedla odtud úžlabinou k podhradí Bludovského hradu – prastaré farní vsi Bludovu, kam byl Hrabenov, stejně jako Radomilov a Bartoňov až do roku 1790 přifařen. Druhá větev, zvaná Hradská cesta, vedla po úbočí hory Háje a dále na východní straně sestupovala do údolí Temenického potoka k městu Šumperku. Z této strany cesty ještě odbočovala cesta k jihu k bludovskému hradu.
Kostelíček Božího Těla v roce 1996.
Z rozcestí u Kostelíčka vedla však ještě jedna cesta. Stoupala po strmém svahu přes vrcholek Prostřední hory do vsi Radomilova. Byla to hraniční cesta mezi pozemky bludovskými a hrabenovskými a v 17. a 18. století tvořila hranici mezi žerotínským panstvím bludovským a liechtenštejnským panstvím rudským. Při této cestě nedaleko Kostelíčka dal kníže Josef Jan Adam z Liechtenštejna v roce 1722 osadit hraniční kámen, jehož zbytky jsou dosud na tomto místě viditelné. Na křižovatce těchto starých cest u Kostelíčka byla v roce 1683 postavena kamenná Boží muka.
V minulém století, kdy byla vybudována nová pohodlnější silnice přes Vápenice do Šumperka, význam cest přes sedlo u Kostelíčka značně poklesl a v současné době tyto staré cesty prakticky již zcela zanikly.
Pohled na Radmilovský kříž v roce 1996.
O založení Kostelíčka nemáme žádných písemných zpráv. Podle staré tradice, zachycené v literatuře ( Březina, Paměti obce Bludova, 1927 ) dal Kostelíček koncem 14. století vybudovat tehdejší držitel bludovského zboží Ondřej z Bludova a ustanovil při něm poustevníka. Tradici je ovšem nutno chápat jako lidovou pověst, která sice často ve svém jádru zachycuje skutečnou událost, avšak bez jakýchkoliv nároků na věrohodnost.
Pozemky, na nichž byl Kostelíček postaven, patřily původně k bludovskému hradnímu panství. V době, do níž lidová tradice klade vznik Kostelíčka, byl majitelem bludovského panství moravský markrabě Prokop, později jeho bratr Jošt. Ti ovšem na malém a nepohodlném bludovském hradě přímo nesídlili a dávali jej do zástavy drobnějším zemanům. Jedním z nich byl i Ondřej z Nechvalína, který se psal také z Bludova a jako držitel bludovského zboží se připomíná v létech 1376 a 1378. Lidovou tradicí připomínaný Ondřej z Bludova je tedy osobou historickými prameny doloženou.
Pohled na Postřelmůvek a Vyšehoří v roce 1996.
Zajímavé je i patrocinium, neboli zasvěcení tohoto kostelíka mystériu Božího těla – vlastně tedy svátosti oltářní. I pro tuto okolnost nacházíme oporu v historických pramenech. Ve 14. a 15. století došlo v naších zemích skutečně k oživení kultu svátosti oltářní. V Praze, Olomouci i jinde nacházíme v té době kostely a kaple zasvěcené mystériu božího těla. V kostelech byly tehdy budovány oltáře ke cti Božího těla. K roku 1379 se připomíná oltář Božího těla také ve farním kostele ve Vidnavě. V té době byla zakládána i různá Bratrstva Božího těla / zejména cechu malířského ).
Přehnaný kult svátosti oltářní vedl až k různým výstřelkům. Tak například v týnském chrámu v Praze byla pravidelně každý čtvrtek sloužena slavná mše ke cti Božího těla se zpěvy a hudbou. Přes výslovný zákaz arcibiskupa byly tyto slavnosti s průvodem a s hudbou konány také u sv. Štěpána na Novém Městě a u sv. Martina na Starém Městě v Praze.
Pohled z Háje na Chocholík.
K rozšíření kultu svátosti oltářní v našem kraji částečně přispěli i mniši dominikáni, kteří ve svém klášterním kostele v Šumperku uchovávali jako vzácnou relikvii krví nasáklou hostii.
Všechny tyto okolnosti sice nijak nepotvrzují, ale ani nijak nevylučují možnost vzniku kostelíka Božího těla u Bludova již na konci 14. století.
Co bylo podnětem k založení kostelíka na tomto odlehlém místě v horách, to se již asi nikdy nedozvíme. Domněnku, že Kostelíček mohl mít funkci hradního kostelíka, je nutno odmítnout – jednak proto, že je od hradu příliš vzdálen, ale zejména proto, že ve vsi pod hradem prokazatelně existoval farní kostel již před rokem 1350.
Také v okolí v té době již existovaly zděné farní kostely v Rudě, v Bohdíkově, v Šumperku a kostel s klášterem benediktýnů v Klášterci.
Kresba Kostela Božího Těla z roku 1926 od bludovského rodáka Adolfa Kašpara.
Pokud Kostelíček skutečně vznikl již na sklonku 14. století, pak jeho zakladatelem mohl být některý ze zástavních držitelů bludovského zboží – snad onen Ondřej z Bludova, který postavením Kostelíčka chtěl po sobě zanechat trvalou památku. Poustevník u Kostelíčka ustanovený měl asi za úkol střežit cestu od Hrabenova k horskému sedlu u Kostelíčka a v případě nebezpečí podat rychle zprávu hradní posádce ( do tohoto prostoru totiž pro hory nebyl výhled ani s hradní věže ). A byla to neklidná doba domácích válek mezi moravskými markrabaty, později válek husitských a válek česko-uherských.
Možná, že první dřevěný kostelík si zde postavili dřevorubci jako místo k odpočinku a úkryt před nepohodou.
Rudolf Pavelka
