Poustevníci u Kostelíčka

V 17. a 18. století měl Kostelíček i své strážce a opatrovníky. Byli točlenové tzv. III. řádu sv. Františka, neboli terciáři, kteří pojednoroční zkušební době (noviciátu), prožité v některé poustevně podvedením zkušeného poustevníka, složili v řádovém kostele řeholní sliby.Po složení slibů odcházeli na jednotlivé uvolněné poustevny, které sestaly jejich trvalým působištěm. Některé kostelecké poustevníky známe jménem.

Prvním známým poustevníkem u Kostelíčka byl Kryštof Anthonowicz, podle jména patrně Polák. Ten podal kolem roku 1676 olomouckému biskupu Karlu z Liechtenštejna žádost o povolení k zřízenípoustevny na samotě u Kostelíčka (Arcibiskupský archiv, Kroměříž, fasc. Bludov). Jeho žádosti bylo vyhověno a Anthonowicz se zde trvale usadil.Skromný příbytek si vybudoval poblíž Kostelíčka. O nedělích a svátcíchvypomáhal mnichům dominikánům v šumperském klášteře. Městská rada mu zato povolila chodit každou sobotu po dobrodincích ve městě.

Kostelíček Božího Těla na pohlednici z 90. let 20. století.

Po Anthonowiczovi nastoupil poustevní Antonín Böhm, který později odešel na statky hraběte Harracha do Rýmařova. Poustevník Antonín Böhm se narodil r. 1706. Z poustevny u Kostelíčka odešel někdy po r. 1735 a kolem r. 1765 působil v nově vybudovaném špitále ve Vrbně pod Pradědem.

Do poustevny u Kostelíčka po něm nastoupil Ignác Leikert, rodák ze Svitav. Tento poustevník byl hrabětem Janem Ludvíkemze Žerotína štědře obdarován. Podle listiny, vydané 3.4.1738 na zámku v Losinách, dostával Leikert každoročně deputát v naturáliích:

• Žita pěkného či rži 6 a 1/2 měřice
• Pšenice 6 achtelů ( osminek měřice )
• Krup 6 achtelů a 2 mázy
• Sádla 9 mázů a 3 žejdlíky
• Masa 104 libry ( = asi 59 kg )
• Piva z každé várky 1/2 vědra ( = asi 28 l )
• Sůl
• Svíčky za 5 zlatých a 12 krejcarů
• Dříví a topiva kolik spotřebuje

Deputát byl poustevníkovi odváděn z bludovského žerotínského velkostatku, pivo dostával z panského pivovaru v Kopřivné. Po Leikertově smrti bylo v poustevně nalezeno 15 zlatých na hotovosti. Tehdejší bludovský farář Jan Baptista Dengler z těchto peněz založil pro Kostelíček nadaci na zádušní mše za zemřelého poustevníka.

Do opuštěné poustevny nastoupil dne 1.5.1775 poustevník Fr. Fleischer. Bludovský farář Fr. Czuma mu odevzdal do opatrování podrobný inventářvšech věcí v Kostelíčku se nacházejících. Fleischer byl posledním kosteleckým poustevníkem.

Dobová pohlednice Kostela Božího Těla.

Dekretem ze dne 13.1.1782 byla instituce poustevníků v celé rakouskémonarchii zrušena. Podle tohoto reskriptu, vyhlášeného 2.2.1782 mělipoustevníci do 14 dnů odložit svůj poustevnický hábit a věnovat sevšeobecně prospěšné charitativní činnosti. A tak se i stalo. Poustevna u Kostelíčka navždy osaměla.

Romantické zátiší u Kostelíčka lákalo ještě v minulém století některé horlivce, kteří se tu chtěli po způsobu někdejších poustevníků trvale usadit, avšak úřady obnovení poustevny u Kostelíčka již nepovolily. Po tisíciletí trvající instituce poustevníků tak definitivně zanikla.

Rudolf Pavelka