Paměti obce Bludova

s tím toliko rozdílem, že znal a dovedl i sám zpracovati zlato, měď i bronz (spěž), a užíval výrobku kovových hojně ku své ozdobě, pro domácí potřebu i v boji s nepřítelem. Brzy po příchodu skrčků vnikl na Moravu od severu nový četný lid, jenž mrtvoly spaloval a zůstavil veliká pohřebiště popelnicová (Slované?). Zachovalých zbytků lidu z polí žárových však neznáme. Doba bronzová trvala asi do šestého století před Kristem. Po ní nastala doba železná, v níž vyskytovaly se vedle výrobků bronzových již také zbraně a nástroje, později i šperky ze železa. Do doby této, jejíž kultura, vynikající továrnickou výrobou i uměleckými vkusem, zove se hallstattskou, dlužno zařaditi kolové stavby z Olomouce a Nákla. Hallstattská kultura ovládala Moravu až asi do 1. století před Kristem. Na začátku posledního století před Kristem nastává na Moravě úplný převrat novým kulturním proudem, jenž vytryskl až v daleké Gallii (nynější Francii). Trvání kultury gallské posunuje se až do konce 1. století po Kristu, v němž vstupujeme už částečně na půdu historickou (dějinnou).

Bludov nemůže se honositi mnoha nálezy z dob předdějinných, ne však proto, že by tu archeologických památek vůbec nebylo, nýbrž spíše proto, že pravěké památky zůstávají zpravidla, když se na ně pří nahodilém kopáni a pod. přijde, z nevědomosti nepovšimnuty. Z okolí Bludova je známo jenom několik ojedinělých nálezů „mlatů" z mladší doby kamenné, t. j. kamenných zbraní podobných kladivu. Hajný Mauler nalezl ve Stráni nad bludovským nádražím velmi umělý mlat. Jest z vápence a dal se proto pěkně vyhladiti. Rolník Ad. Vlk z horního konce našel „Na vrše" v Bludově nad Žouželkovým lomem mlat. Žáci z Dolních Studýnek přinesli do bludovské měšťanky též mlat. Ve škole bludovské je mlat ze Zbové u Bohutína. V Sudkově na pozemku továrny Seldlovy nalezli dělníci v říčním nánosu v hloubce asi 26 m mlat, misky a různé nádoby z doby železné, zhotovené na hrnčířském kruhu. Nádoby však pří kopáni vzaly za své. V hlinách nad bludovským Zámečkem u Hradu mezi kořeny jedle větrem vyvrácené byly nalezeny čtyři velké zuby diluviálního koně (equus caballus fossilis), které měl r. 1885 bludovský rodák, přírodozpytec Rudolf Kašpar ve svých sbírkách. Nedá se