Paměti obce Bludova
upříti, že v ostatních mocných vrstvách pravěkého náplavu (diluvia) jsou ještě uloženy mnohé zbytky diluviální zvířeny.
Poloha Moravy ve střední Evropě způsobila, že Morava nezůstala v pravěku liduprázdná, nýbrž že na ni přitáhl paleolithický člověk ve třech od sebe vzdálených dobách za podstatně různých okolností, nejprve v malém hloučku, pak v četnějších skupinách, bez pochyby z různých končin evropských. Pobyt jeho byl podmíněn zvláštními poměry podnebními a byl vyznačen po každé jinou zvířenou a jiným rázem jeho výrobků. Význačným zvířetem nejstarší doby byl na Moravě jeskynní medvěd, později mamut a kůň, na konci diluvia sob. Prvotní umělá zbraň člověka na Moravě byla bodná a sečná (kyj), pozdější házecí.
Spojitost osídlení Moravy omezuje se pouze na střední a mladší dobu diluviální. Na Moravě se vystřídala nebo křižovala aspoň dvě lidská plemena, která pak zemi nadobro opustila; nevyvíjelo se proto na půdě její lidstvo nepřetržitě. Opuštěnou Moravu zaujala pak čeleď arijská.
Moravský dějepisec dr. Bretholz má za to, že Sudety byly až asi do r. 6o před Kristem obývány Kelty (Gally) a že kolem roku narození Kristova se v nich usadili germánští Markomani a Kvádové, kteří sem přišli z Pomohaní a pobyli tu téměř půl tisíciletí. Staří Řekové a Římané poznali v hercynském lese nejdříve keltské Boje a Kotiny přišlé tam od Rýna. Nevíme však jistě, vztahovali-li staří dějepisci název hercynský les také na naše Jeseníky a byla-li severní Morava před Kristem trvale obydlena. Neboť potřebných vykopávek z té doby nemáme hrubě žádných a poznámky C. J. Caesara, Tacita, Poseidonia a Strabona o kraji našem, který nepatřil nikdy k říši římské, jsou neurčité a kusé. Vzhledem k blízkosti provincií římských mohli bychom na Moravě očekávati hojně památek rázu římského z 2. až 5. stol. po Kristu. Četné jsou však pouze mince, které značí obchodní cesty Moravou k jantaronosným pobřežím baltickým; jiné památky však jsou právě tak vzácné a namnoze neurčité jako záznamy dějinné o našem kraji.
Podle Bretholze zabrali Moravu po poměrně vzdělaných, bojovných a podnikavých, avšak nestálých Kotinech, kteří prý na Moravě
