Paměti obce Bludova
snáze uskutečňovati svá obrodná hnutí. Ve školách těch vyučovali kněží a jáhnové zpěvu, vědám a umění mládež i dospělé. Když pak kněžstvo dobylo si vážnosti a hmotných statku, postoupilo výchovu lidu osobám, které si pro úřad ten bylo vychovalo, a samo ponechalo si jen vrchní dozor na tyto školy.
2. ledna 1818 bylo zvýšeno učitelům školné o 16 kr. měsíčně (pro každou třídu), protože drahota nepovolovala. Od 4. dubna 1818 dovolovala dvorní komise pro studia učitelům přijímati vedlejší zaměstnání. Tak brali laičtí učitelé své důchody za kostelnictví, hrobařství, varhanictví, zpěv chrámový, koledy, zpovědní rejstříky, zvonění, pečení hostií atd. V tomto stadiu všelijakého mechanického zaměstnání a bídy setrvalo učitelstvo venkovské až téměř do polovice 19. století.
V zápisech farních uvádí se po zmíněném již rektoru Škodovi k r. 1706 kantor Florián Vavřinec Zapletal, nazvaný tam ctným, šlechetným a poctivým vdovcem, později bludovským rechtorem. V r. 1745 stála podle farních listin již škola. Byla na čís. 145 (u Maretků). První, kdo na ní podle záznamu po 5 let učil, byl Jan Plha, od r. 1750 Matouš Strombach (2 léta), od r. 1752 po 18 let Libor Hladíš, který se pak dostal do svého rodného města Loštic. Od r. 1770 působil na škole po 9 let bludovský rodák Antonín Weiser; měl v Bludově chalupu a provozoval též hrnčířství.
Přizemni, jednotřídní, dřevěná škola brzy schátrala a byla shledána potřeba, nově ji vybudovati. Záznam výdajů obce bludovské z 16. června 1782 ukazuje, že Bludov měl tehdy již novou zděnou školní budovu. Pravíť se v onom záznamu: V obci bludovské podle nejvyššího poručení, když se musila stavěti větší škola, sháněly se různé stavební hmoty, jednali se a vypláceli různí řemeslníci a nádeníci. Podepsány jsou na listině tyto úřední osoby: Karel Jan Kulhaj, dědičný rychtář, Jan Juřék, pulmistr, Jan Kašpar starší, Jan Ospálek, Mikuláš Jáně, František Nezbeda, Josef Kašpar, Jakub Březina. Nová budova školní na čís. 145 byla přizemní, měla vpravo učebnu, vlevo byt učitele. Chodilo do ní z Bludova 30 až 40 a z přiškoleného Bohutína 6 až 10 školou povinných dětí. Zda i děti z přifařených dědin Radmilova, Hrabenova a Dolních Studýnek k nám do školy docházely, nelze udati ani to,
