Paměti obce Bludova
živlem nepokojným a vrchnosti nepříjemným. Za veliké selské vzpoury r. 1821 byli kapitulanti pokládáni za podněcovatele nepokojů. Roku 1845 byla doba vojenské služby snížena na 8 roku. Od r. 1796 trvala zemská obrana k dobrovolnému hájení země. Lid měl se jen vycvičiti ve zbrani a neměl se za pohotovosti vzdalovati ze svých příbytků. V Bludově konala se cvičení zeměbrany, řízená řadovým důstojníkem, na cvičišti zvaném dodnes ještě Landverka.
BLUDOV OD R. 1848 AŽ PO NAŠE DNY.
Devatenáctému století již robota nesvědčila. Lid poddaný se duševně probouzel a nesl těžce poníženi způsobovaná mu robotou. To věděl už císař Josef II., a proto chtěl na sklonku své vlády robotu úplně zrušiti; ale osud mu nepřál, aby se dožil této události. Teprve po více než 50 letech, 18. prosince 1846, vyšel císařský patent, jimž byl upraven dobrovolný výkup z roboty. Některé vrchnosti vyšly svým poddaným vstříc, a tak se aspoň část zámožnějších sedláků osvobodila. Roku 1848 nastal však ve věci rozhodný obrat. 19. června t. r. usnesl se zemský sněm moravský, že na Moravě má robota přestati již 1. červencem r. 1848. Výkup z roboty měl se díti podle daně. Říšským zákonem z. d. 7. září 1848 bylo zrušeno veškeré poddanství, a půda byla zproštěna všech břemen a služebností. Rozdíl mezi pozemky dominikálními a rustikálními byl odstraněn. Proto přestala také Nová dědina bludovská býti samostatnou osadou. Za dávky a povinnosti osobní neměla vrchnost žádati náhradu. „Slušná náhrada“ měla býti poddanými dána pouze za dávky, jež měl vybírati držitel pozemku jako takový. Vyvazení pozemků bylo provedeno podle minist. nařízení z. d. 27. června 1840. Byly zřízeny vyvazovací nebo vyprošťovací komise a fondy (25. záři 1850) a vydávány jednotlivcům vyvazovací dlužní úpisy. Vyvazení na Moravě bylo skoncováno r. 1890, kdy vyvazovací úpisy byly splaceny a slosovány. Příklad Bludovský čtvrtník na čís. 118 měl vůči vrchnosti před zrušením
