Paměti obce Bludova

roboty tyto robotní povinnosti, které musil každý rok splniti. Musil vrchnosti odvésti 3 měřice 1 osminku a ⅓ mírky ovsa, 8 8/11 lotu husího peří, 2 předýnka příze, odpracovati 78 dní dvouspřežní roboty a zaplatiti 46 4/10 kr. gruntovní činže. Z této povinnosti se po zrušeni roboty vyprostil peněžní náhradou. Ve stříbře činila jeho roční povinnost 25 zl. 30 3/10 kr.; zaplacení třetiny tohoto ekvivalentu (rovnocenné hodnoty) odpadlo podle patentu ze 4. března 1849, a dvě třetiny příslušely jako náhrada „právo majícímu“, a to jako roční důchod 17 zl. 31,6 kr. anebo jako kapitál vyvazovací 350 zl. 33 8/10 kr. Na tuto náhradu zaplatil povinně držitel č. 118 3. března 1851 u c. k. berního úřadu v Šumperku kapitál s 5% úroky od 1. února do 31. května 1851, t. j. 83 z1. 32 kr. konvenční měny, čímž byl vyproštěn z roboty a stal se plnoprávným, svobodným státním občanem. Pří vyvazení byla každému poddanému ze slušné náhrady jedna třetina odpuštěna a ze zbývajících dvou třetin hradila země polovici (tedy z úhrnu třetinu), kdežto zbývající druhou polovici (z úhrnu třetinu) platil poddaný. Kde však šlo o dávky pro školy, kostely, fary a pod., platilo se místo slušné náhrady výkupné, t. j. plná náhrada, pří níž byla poplatníku odpuštěna pouze jedna třetina. Tak činily nezměnitelné naturální dávky k bludovské faře (desátek) u držitele č. 118, jenž byl zařaděn jako čtvrtláník do VIII. vyprošťovací třídy, 1 měřici 1 osminku rži, 1 měřicí 2⅔ osminky ovsa a 2 žejdlíky rozpuštěného másla, čehož hodnota ve stříbře činila 4 zl. 6·5 kr. a po srážce jedné třetiny 2 zl. 44 ¾ kr. jako roční důchod anebo jako výkupný kapitál, jejž bylo při vyvazení zaplatiti, 54 zl. 46 kr.

Duchovní správci bludovští živili se z pozemků kostelních a farních a z dávek naturálních, které jim sedláci každým rokem podle úmluvy odváděli. Dávky tyto (desátek) činny podle seznamu z r. 1807 ode všech 59 bludovských sedláku (v tom je zahrnut i velkostatek držící poddanské statky) 90 měřic rži, 90 měřic ovsa, 91 žejdlíků másla a 22 kuřat, avšak nebývaly vždycky nejlepší jakosti a nebývaly moc rády dávány.

Kaplani mívali na výživu od obce 2 až 3 měřice pole, na nichž seli nejraději len neb jiné plodiny, které šly na odbyt. Sedláci jim pole to zdarma obdělávali. Kostelní pozemky, jejíchž výměra původní