Paměti obce Bludova

nazývána hlavním městem země. Tehdy bývalo zvykem, že mladší členové knížecí rodiny české dostávali na Moravě určitý počet krajů k trvalému drženi (krajské úděly) a byli podřízeni vládnoucímu (vrchnímu) knížeti českému. Kníže Konrád Otto brněnský obdržel r. 1181 knížectví olomoucké, sjednotil tak celou Moravu pod svým panstvím a byl r. 1182 od Bedřicha Rudovousa povýšen na prvního markraběte moravského. Do této doby jest nám podle dnešního stavu badání položiti vznik Bludova. Ve 2. polovici 12. století byla severní Morava až asi po Bludov pravděpodobně ještě pokryta rozsáhlými lesy. Pohraniční hvozdy severomoravské - majetek to knížecí - stály tu nedotčeny. Byla to samá divočina; co odumřelo a větry polámaly, to shnilo. R. 1131 činí se v dějinách prvá zmínka o Drozdově na severní Moravě; je uveden mezi statky biskupa olomouckého.

Jižně od Bludova nebylo na sklonku 12. stol. již pusto a prázdno. Kraj severomoravský byl původně patrně osídlen od jihu; vedlať od Olomouce na sever podél Moravy odedávna obchodní cesta. Markrabě, který držel veškeru ještě neobsazenou půdu, udílel z ni pravděpodobně části svým úředníkům za služby nebo zásluhy, které si o něho získali. Penězi se služby tenkrát neodměňovaly.

Se jménem Bludov potkáváme se po prvé v pravé a dochované listině z r. 1195. V listině té se uvádí totiž mezi úředníky zemskými Blud z Bludova. Blud bylo jedno z nejstarších křestních jmen na Moravě, obvyklé od 10. do 13. stol. Že v dotčené listině jest míněn Bludov na severní Moravě, o tom není podle obsahu listiny pochyby. (V Čechách jsou dva Bludovy, jeden na Kaplicku, jeden na Kutnohorsku). V listině z r. 1195 pokládané za nepravou jmenuje se Blud bludovský již „atitiquus", t. j. starý. Jméno Bludovo jest uvedeno asi v tuctu dochovaných listin z konce 12. a začátku 13. století. R. 1198 např., za knížete olomouckého Vladimíra, je na zakládací listině, svědčící klášteru hradišťskému (u Olomouce) podepsán Blud jako svědek, podobně v červnu r. 1201, za krále Přemysla Otakara I., na listině vydané klášteru litomyšlskému, rovněž roka 1201 na listině olomoucké, týkající se kláštera sv. Štěpána ti Olomouce, r. 1207 na listině, obsahující věnování pozemků králem Přemyslem Otakarem I.,