Paměti obce Bludova
r. 1207 na listině obsahující rozmnožení výsad kostela olomouckého; v listině z 25. září 1208 je Blud označen jako man knížete olomouckého (beneficiarius castri olomucensis); je to listina, kterou biskup olomoucký Rubert vyměňuje vsi (cambit villas). Třebaže některé z uvedených listin jsou ve Friedrichově diplomatáři označené jako spuria, t.j. podezřelé co do své pravosti anebo jsou později zhotovené, není pochyby o tom, že jména svědků jsou do nich převzata z listin pravých příslušné doby. R. 1213 byl Blud z Bludova kastelánem přerovským, t.j. náčelníkem kraje přerovského. Je proto Blud z Bludova dějinnou osobou. Není mi však znám doklad o tom, že tento Blud nebo dokonce již jeho předkové založili Bludov. Není však divu; neboť důležitější události počaly se pravidelně zaznamenávati v listinách (tehdy obyčejně latinských) teprve na konci 12. století (1195).
Tvar dědiny Bludova, v níž leží prvotní obydlí vedle sebe, tvoříce dlouhou ulici (později teprve vznikla příčná ulice, Nová dědina, z čehož povstala podoba kříže) nasvědčoval by tonu, že ji nelze zařaditi mezi nejstarší rodové vesnice, založené ještě na půdě bez pána, v nichž stavení tvořila, stojíce těsně vedle sebe, obyčejně kruh nebo podkovu s jedním společným východem (okrouhlice). Leže v úžlabině, již teče potok, má Bludov jakož i mnohé jiné vesnice severomoravské sice ráz mladší dědiny; ale ráz ten jest podmíněn polohou, a proto může Bludov býti vesnicí starou. Není však vyloučeno, že území nynějšího Bludova vykazovalo jíž před založením vsí "Bludovy" nějaká, třebas jen občasná obydlí lidská, jak to dává tušiti název polí „Na vískách". Byl-li před vznikem Bludova kraj bludovský obydlen, nebyli tehdejší obyvatelé asi ještě pevně zorganisováni. Je-li oprávněna domněnka, že starobylý kamenný kříž při cestě mezi Rájcem a Ráječkem je tak řečeným kříženi cyrilometodějským, sahaly by stopy misijních cest věrozvěstu moravských nebo jejich prvních učeníků a nástupců (9. až 12. stol.) až asi po Zábřeh. O Zábřeze samotném činí se první zmínka r. 1255. K r. 1189 uvádí sice Ansbert ve strahovském kodexu, že jakýsi vladyka de Hohinstadt` se přihlásil k účasti na křížové výpravě Friedrichově, ale záznam ten je pokládán za nepravý a názvem Hohinstadt není pravděpodobně míněn Zábřeh severomoravský. Podle všech známek (viz Harrerovy
