Paměti obce Bludova

již delší dobu stála, zůstala, jak byla do té doby, pří diecési olomoucké. Jeť na snadě domněnka, že buďto Bludov patřil tenkrát jako zástava přímo biskupu olomouckému anebo že uživatel bludovského panství měl v Olomouci nebo aspoň na Moravě nějaký úřad. A skutečně k letům 1355-1356 připomíná dějepisec 18. století Schwoy jako nejvyššího písaře olomouckých desk Michala z Bludova. Rytíři a páni z Bludova jmenuji se po Bludově až asi do r. 1490.

V 2. polovici 14. století ocitá se hrad i ves Bludov v držení markhraběte moravského Jana z Kunštátu. Ten obmyslil podle listiny, nalézající se v moravském stavovském archivu, hradem Bludovem, dále vesnicemi Bludovem, Radmilovem, Bratrušovem, Chromčí a Engelsdorfem v poslední vůlí své z 26. 3. 1371 syna svého markhraběte Prokopa, kdežto bratr Prokopův Jošt měl býti vrchním markrabím. Jan z Kunštátu zemřel r. 1375 a synové jeho Jošt a Prokop přeli se o dědictví. Na Moravě vznikla občanská válka, která byla podle tehdejšího zvyku nebo zlozvyku vedena nejen zbraněmi ale i pomoci plenění a drancování. Prokop, držící podle závěti otce svého Bludov a Úsov, spolčil se s králem Václavem, Joštovým odpůrcem, proti Joštovi. Boje, které se počaly r. 1381, byly z částí svedeny i v okolí Bludova; skončily se úplně teprve r. 1405, když Prokop nevysvětleným způsobem zemřel. Za Prokopa byla v našem kraji veliká nejistota veřejná. Lidé bývali přepadáni, dály se krádeže apod. Co se právních poměrů týče, byla v této době poddanost lidu již úplně vyvinutá a tudíž stěhování poddaných omezeno. Nicméně byli zemědělci v oné době vlastníky půdy, na níž seděli, a byli tedy v lepším společenském postavení než po válkách husitských, kdy byl vrchním vlastníkem selské půdy držitel panství. Za života Prokopova byl Bludov vícekrát zastaven. Tak např. kolem r. 1380 držel jej zástavou nějaký Daviš nebo Diviš a po něm jeho dědici. Diviš nazývá se podle listiny z r. 1387, dané o sv. Duchu (pentecoste) a podle pozdějších listin pánem na Bludově. Měl ve znaku luk s kopím, ale rod jeho není blíže znám. Jeho dědic dal prý kolem r. 1387 vystavěti kostelíček Božího Těla severně od Bludova a ustanovil tam poustevníka. Podle pověsti byla jistá selka z Hrabenova v Bludově u sv. přijímání a schovala si z lakotné pověrčivosti hostií do