Paměti obce Bludova
Pergameny Bedřicha st. z Žerotína jsou nejstarší dochované listiny, v nichž se držitel bludovského panství se svým poddaným lidem dohaduje. Viz vyobrazení nejstaršího z nich! Listiny výsad napovídají leccos, co je pro posouzení právních poměrů našich předků ze 16. stol. význačné. Z nich se dovídáme především jmen některých tehdejších sedláků bludovských. Jsou to Ospálek a Špalek, Těžký, Knauer, Hüldán, Matějček a Čadovský (?). Z jmen těch vidíme, že během staletí některé rody bud'to beze stopy z Bludova vymizely anebo zůstavše zde svá příjmení změnily. Rodová jména se totiž počala u nás ujímati od 14. století. Lidé dostávali zpravidla jména po otci, n. př. František Pavlů, nebo po svém zaměstnání (Krejčí) nebo po svých nápadných vlastnostech (Utiskal, Ospálek, Těžký) a pod. Příjmení tato bývala měněna a překrucována. Libovůli té byl učiněn konec teprve ve stol. 18., když císař Josef H. prohlásil rodová jména za stálá.
Ve stol. 16. vystupují v Bludově chalupnici neboli domkaři jako nový důležitý činitel v obci. Na návsí dříve prázdném vyrůstají chaloupky. Když Bludov byl založen, měl kolem 60 čísel, v nichž bydlili jenom sedláci, roku pak 1690 měl již podle faráře Šťastného na 130 čísel. Odtud můžeme odvoditi, že v polovici 16. stol. měl již pravděpodobně kolem 80 čísel. Jelikož selských statků nepřibývalo, leda výjimečným rozkouskováním stojících již usedlostí, je pravděpodobno, že v Bludově bylo již před 30letou válkou tolik chalupníků a podsedníků dohromady jako sedláků. Sedláci se totiž dělili na celoláníky (laneo), třičtvrfiláníky, pololáníky a čtvrtláníky aneb čtvrtníky a lišili se proto úměrně i výší platů a dávek i množstvími robot povinných vrchnosti, jež vyměřovala břemena podle lánů. Usedlosti menší, než byly normální selské statky, vznikly zpravidla pozdějšími osazením půdy původně na lány nerozměřené, nejčastěji půdy panské anebo obecní, ale někdy také k některému většímu statku (rychtě) patřivší. Držitelé takových usedlostí menších sluli podsedníci nebo zahradníci; byli vrchnosti obyčejně zavázáni k povinnostem jiného druhu než sedláci. Sedláci např. vozili hnůj na panské pole a zahradníci jej rozkýdali anebo sedláci robotovali s potahy a zahradníci, nemající koní, pěšky a pod. Pokud podsedníci seděli na půdě obecní
Listina výsad udělených poddaným bludovským r. 1565.
