Paměti obce Bludova
šířila rychleji než do té doby. Písemné smlouvy se tenkrát začínaly Bohem, v době to náboženských rozkolů, kdy se říkávalo: Kolik syslů, tolik děr, kolik farářů, tolik věr.
Bedřich st. z Žerotína držel Bludov necelých 10 let. Zdědil jej asi r. 1560, kdy se bratři Žerotínové pravděpodobně dělili o otcův majetek. Zikmund z Žerotína dostal Zvoli, kterou ihned prodal, Bedřich Bludov a Petr a Jan Šumperk. Poslední dva pustili r. 1562 Šumperské z poddanství. Jan z Žerotína nepohodl se se svými bratry o dědictví a spor byl rozhodován soubojem, ve kterém Jan zabil mečem bratra Zikmunda. Domácí porota rodu Žerotínů odsoudila za to Jana na rok do těžkého žaláře. Jan odpykal si trest na tvrzi losinské. Když nabyl svobody a poznal, že na zámku šumperském není svými spoluobčany rád vídán, prodal roku 1569 zámek ten i se dvorem a polnostmi, s Frankštátem i Rabišanami městu Šumperku za 12.000 mor. tolaru (1 tolar = 30 grošů, 1 groš = 7 bílých denarů) a zvolil si za sídlo Velké Losiny. Ve Vel. Losinách měl také papírnu (dodnes trvající), která prý dodala papír pro bibli kralickou. Tvrz losinskou sbořil a dal si tu postaviti rozsáhlý zámek, jehož stavba byla r. 1589 dokončena. Jan z Žerotína byl zemským soudcem a byl čtyřikráte ženat.
27. dubna 1568 prodal Bedřich st. z Žerotína, sotvaže byl svůj právní poměr k Bludovským smlouvami upravil, pustý hrad Bludov s jedním dvorem (Horním dvorem) a s pozemky k němu patřícími, dědinu Bludov s farou a rychtou za 11.000 mor. tol. olomouckému biskupu Vilému Prusinovskému z Víckova. Biskup zaplatil ihned z kupní ceny 9341 tol. a na 1652 tol. 3 groše 5 den. vydal 4. května 1568 dlužní úpis, jehož originál jakož i originál kupní smlouvy jsou v arcibisk. archivu kroměřížském.
Proč Bedřich st. z Žerotína Bludov prodal a kam se pak poděl, nevím určitě. Zdá se mi však, že přijal nějaký úřad státní. Soudím tak z toho, že z jara r. 1575 se ucházela konsistoř podobojí o slyšení u císaře Rudolfa II. v Praze a chtěla se k němu dostati přispěním Jetřicha (Bedřicha) z Žerotína, ten však se jich otázal, o čem by s císařem mluvili. Když řekli, že o náboženství, odvětil jim, že císař má dost jiné práce, aby ho pro to nezaměstnávali. Jetřich zmíněný
