Paměti obce Bludova

švédská jízda Pangrazova, v r. 1648 pak se tudy potulovaly jenom menší švédské jízdecké hlídky, které jednou dědičnému rychtáři v Bratrošově, po druhé zase sedlákům v Chromči vypřáhli a ukradli koně, nebo kterým v odvetu byli koně našimi sedláky vzati.

Na tomto místě dlužno vzpomenouti místa ,,Na šachtách" ve Vlčím dole u Bludova. Říká se, že šachty ty jsou pohřebištěm ze švédské války, což je pravděpodobné; neboť ve Vlčím dole mohlo dobře dojíti k přestřelce mezi císařským vojskem a Švédy. Ale musí se též připustiti domněnka, že šachty ty mohou býti kutnými jamami, zbylými po dolováni v dávných dobách, a také mínění, že šachty ty mohli vyhloubiti naši praotcové, aby do nich zaháněli vlky a medvědy, kteří je tu znepokojovali. Jistota o věci lze ovšem zjednati si jen vykopávkou.

V r. 1648 byla konečně lítice války zkrocena a zahlaholily zvony míru, ale v našem severomoravském, venkovském lidu ožebračeném, zesurovělém a utiskovaném to vřelo dále. R. 1648 zemřel bezdětek Pavel Kryštof Liechtenštejn, jenž od r. 1637 ještě s dvěma pány, od r. 1642 pak sám zastával po několik let úřad zemského hejtmana moravského, odkázav panství bludovské svému synovci hraběti Maximiliánu Liechtenštejnovi.

Na počátku Třicetileté války byl postaven asi robotou poddaných v Bludově zámek. Vrchnost získala koupí, výměnou aneb zabavením r. 1624 aneb pravdě podobněji již dříve, a to po sobě, spolu sousedící usedlosti Jakuba Prázdného, Jiřího Motyky, Mikuláše Odstrčila a Hüldana a vybodovala na nich Dolní dvůr a zámek. Základní kámen s neúplným latinským nápisem, uložený nyní na rohu kolny při panské palírně,a zpráva Řehoře Volného, že r. 1618 byl Bludov prodán se dvěma dvory, zdají se však nasvědčovati tomu, že Dolní dvůr a nějaký panský dům při něm stály již před konfiskací panství, byvše zřízeny snad za Frydrycha staršího z Žerotína v době od 1600-1618.

R. 1650 usnesl se sněm moravský, aby vrchnosti sedlákům odebraly zbraně, proto že prý v mnóhých těch válkách i oni zbraněmi se