Sbor dobrovolných hasičů Bludov

Bludovský hasičský sbor byl založen roku 1879, a to jako první na severní Moravě (úplně první český dobrovolný hasičský sbor v našich zemích byl založen v Třebíči v roce 1868). Zakládajícími členy byli pozdější starosta Jan Jáně (čp. 45), pozdější řídící učitel František Wicenec, Jan Březina, Karel Kotrlý, Hynek Kotrlý, Celestin Jáně, Alex Jáně, Jan Kulhaj, Josef Jurásek a Josef Švejda. Poslední jmenovaný se stal prvním náčelníkem, ve funkci jej po krátké době vystřídal Jan Jáně, který funkci vykonával až do roku 1892, kdy byl zvolen starostou obce. V té době měl již sbor více jak 60 členů a dvě ruční stříkačky.

Členové ze Sboru dobrovolých hasičů Bludov v 1. světové válce.

Jana Jáně vystřídal ve funkci Augustin Habermann, toho pak Alex Jáně a poté Hynek Kotrlý, který byl náčelníkem až do roku 1913. Ke zvláštní události došlo v roce 1906, kdy se hromadně přihlásili za členy Sboru členové obecního zastupitelstva – ze zajímavých jmen uveďme alespoň některé: MUDr. Alois Sloupenský, správce velkostatku František Pospíšil, či pozdější starosta František Březina. Činnost hasičů přerušila první světová válka, kdy např. v roce 1917 zůstalo v obci pouze 10 členů, ostatní byli na frontách.

Po válce se stal starostou sboru pozdější starosta obce Petr Plod. Tehdy se také začala věnovat pozornost výchově mládeže. V roce 1927 za podstatného přispění obce pořídil sbor motorovou stříkačku. O dva roky později při příležitosti oslav 50. výročí založení sboru si místní hasiči pořídili nový spolkový prapor – za zvuku státní hymny jej odhalila jeho kmotra komtesa Gabriela Zierotínová. V roce 1932 vystřídal starostu sboru Františka Pavlíka František Plod a náčelníka Hynka Kotrlého František Martinák. Z meziválečných událostí stojí za zmínku ještě rok 1937, jakožto založení odboru žen a širokého zapojení žen do práce sboru.

Průvod hasičů v 70-tých letech.

Po ostudné Mnichovské konferenci zažívá činnost místních hasičů dlouhý útlum. Starostou se v roce 1939 nakrátko stává Štěpán Konečný, velitelem pozdější předseda MNV Karel Hrycaj. 14. června 1940 nařizuje německý starosta obce Anton Winkler rozpuštění spolku a zabavení veškerého jeho majetku. A právě v této chvíli ukázali hasiči, jak moc jim na jejich spolku záleží – přes výhrůžky vězením a vysokými pokutami schovali a nevydali spolkový prapor, všechny jednatelské a pamětní knihy a sborovou korespondenci. Spolkový prapor – nejvzácnější věc – uschovali manželé František a Julie Plodovi.

Vítězné družsto v Olomouckém kraji v roce 1956. Uprostřed velitel František Krejčí.

Po osvobození v roce 1945 se nakrátko starostou místní hasičské jednoty opět stává František Plod, v únoru 1946 jej vystřídal znovu Štěpán Konečný. Velitelem se stal Vladislav Pavlík. Rozšíření činnosti znamenal pro hasiče rok 1948, kdy byl rozehnán Svatopluk a Orel a velká část jejich členů – divadelních ochotníků – přechází právě do hasičského sboru. Založili divadelní odbor a již v prosinci sehráli v Národním domě první divadelní hru, čímž nadlouho navázali na skvělou tradici divadel hraných v Národním domě od začátku století. Sehráli hry jako Na letním bytě, Podskalák, Muzikantská Liduška, Děvče z předměstí, Sto dukátů za Juana, Jakub Oberva, Jedenácté přikázání, Muziky, muziky, V tichém domě na Čertovce a další. Rozsáhlá kulturní činnost sboru se projevuje již dlouhou dobu pořádáním karnevalů či plesů.

Průvod hasičů v 80-tých letech.

Zemřelého starostu sboru Štěpána Konečného vystřídal v lednu 1951 předseda Eduard Kolomazník, velitelem se stal František Krejčí – ten se v roce 1954 funkce vzdal, neboť byl pověřen profesionální funkcí výcvikového tajemníka na krajském výboru Československého svazu požární ochrany. Na dalších 20 let ho vystřídal František Pazour, duše a jeden z nejvýraznějších symbolů hasičského sboru minimálně druhé půlky 20. století. Do období začátku padesátých let spadá také jeden z největších sportovních úspěchů v dějinách sboru – druhé místo v celostátní soutěži v roce 1953, které získalo družstvo ve složení: Fr. Krejčí, Fr. Kozák, J. Straka, Vl. Pavlík ml., K. Kotrlý, Fr. Kvapil, Jos. Hruba, Jos. Kranich, náhradník: J. Janíček. Kolomazníka vystřídal na postu předsedy v roce 1957 František Krejčí, který jím byl až do roku 1971, kdy jej na hasičském zájezdu do Bratislavy ranila mrtvice a on ve věku 45 let zemřel. Od téhož roku si jeho památku hasiči připomínali Memoriálem Františka Krejčího. V té době měla jednota 136 členů. Krejčího nahradil na postě předsedy Vladislav Pavlík, roku 1974 byl vystřídán Vladimírem Strašilem, velitele Fr. Pazoura téhož roku nahradil Ladislav Snášel.

Hasičská slavnost v zámeckém parku v 80-tých letech.

V roce 1991 došlo ke změně názvu na Sbor dobrovolných hasičů. Novým starostou sboru byl zvolen Jaromír Kvapil. Později se velitelem stal Josef Kotrlý. V roce 1999 se novým starostou sboru stal Jaroslav Kulhaj. V současné době má sbor 145 členů. Do historie bludovského hasičského sboru se samozřejmě nezapsali pouze jeho starostové, předsedové, náčelníci či velitelé. Samozřejmě nemůžeme vyjmenovat všechny, zmiňme alespoň některé – Oskar Hroch, Josef Hruba, Karel Jáně, Lubomír Kašpar, František Kozák, Josef Krejčí, Alois Nimrichtr a další. Těch současných nadšenců a obětavých pracovníků je také celá řada.

Soutěže

Bludovští hasiči jsou po širokém okolí známí svými úspěchy v požárním sportu. Konec konců, o jejich kvalitách svědčí současná podoba spolková místnosti, kterou zdobí stovky pohárů za úspěchy družstev žen, mužů, dorostenců i jednotlivců. Vždyť jenom z poslední soutěže okresního kola v požárním sportu mužů, žen a jednotlivců v Hrabišíně těchto pohárů přivezli šest! Hasiči pracují systematicky s mládeží, takže průběžně doplňují družstva mužů a žen. Vždyť dnešní přeborníci, kteří sklízejí úspěchy – namátkou jmenujme Romana Kamlera, Jaromíra Kulhaje ml. či Karla Kubíčka – byli při oslavách sta let od založení ještě v kočárku, při stodesátém v kategorii žáků a dnes jsou oporami družstva mužů.

Tři desítky let stavební činnosti

Mezi lety 1949 a 1981 si místní hasiči vybudovali kompletní technické zázemí. V roce 1949 přislíbil MNV, že přidělí hasičské jednotě celý dům čp. 331, někdejší obecní úřad (dnes kavárna Rosso). Na úpravě domu odpracovali hasiči pod vedením Jaroslava Dostála množství hodin, 25. června 1950 jim byl Hasičský domov předsedou MNV slavnostně předán.

Průvod hasičů roku 1976.

V téže době vybudovali hasiči v těsné blízkosti nového Hasičského domova sušárnu na hadice, zdarma zde odpracovali přes 2000 brigádnických hodin. Hnacím motorem výstavby byl František Pazour. U příležitost 100. výročí založení byl roku 1979 otevřen první hasičský areál na někdejší farské zahradě. Z farského rybníka byla vybudována požární nádrž, farská stodola, v níž již od konce války byly uskladněny hasičské stroje, byla roku 1981 hasičskými dobrovolníky zbořena a na jejím místě vybudována zcela nová tzv. hasičárna. Slavnostně byla otevřena 30. května 1981. Tím se uzavřelo více jak třicetileté období horečného budování.

Požáry, povodně

Neodmyslitelnou součást hasičské historie tvoří požáry. Tato neštěstí se Bludovu nevyhýbala, takže záhy po svém vzniku měl místní hasičský sbor plno práce tu s výsledkem lepším, tu horším. Tak např. v roce 1882 vyhořelo pět stodol a jedno stavení. V říjnu 1884 vyhořela rychta, která poté již nebyla obnovena (stála v prostoru mezi dnešním kulturním a obchodním domem), o rok později dvakrát hořely hospodářské budovy žerotínského velkostatku. Toho roku hořelo v Bludově pětkrát, lidé si vykládali, že ohně zakládá jeden hasič, aby byl u ohně první. Hasiči se totiž předtím domluvili, že ten z nich, kdo bude první u požáru, dostane prémii. V srpnu 1900 právě o hasičské slavnosti vyhořela plná stodola Jakuba Stona (čp. 40), v roce 1912 hořelo u Františka Čmakala (čp. 104), roku 1914 u Hynka Kotrlého (čp. 37) a u Antonína Dvořáka (čp. 356), roku 1916 u Štěpánka (čp. 179), roku 1920 u Bendů (čp. 109), roku 1921 panská kolna se slámou v Dolečkách a chalupa Ignáce Klimeše (čp. 272) – ten zabil svou ženu a čtyři děti, zapálil chalupu a na její půdě se oběsil; roku 1923 hořelo u Šimků (čp. 277) a u Kunčarů (čp. 75).

Požár mlýna v šedesátých letech.

Z největších požárů poválečných stojí za zmínku především případ družstevních stodol, které byly v srpnu a září 1954 zapáleny odpůrci komunistického režimu. Hasičům se podařilo zachránit přilehlé budovy u stodoly u Horního dvora. V roce 1958 hořel statek Josefa Březiny (čp. 95) a Jánětova stodola u krčmy. V červnu 1965 vyhořel bludovský mlýn – likvidace požáru si vyžádala zásahu několika požárních sborů. V živé paměti jistě ještě máme požár sokolovny v roce 1993.Hasiči nebojují pouze vodou proti ohni, ale mnohdy i proti samotné vodě. Zvláště na přelomu 19. a 20. století se velmi často rozlévala Morava (např. v roce 1883 stoupla její hladina o tři metry). Zřejmě nejhorší pohroma v tomto směru přišla právě před dvaceti lety – v červenci 1984 došlo k průtrži mračen, kdy ohromné množství vody zatopilo sklepy, studny a zbořilo dům Markovských v Potokách. Čerpání vody ze sklepů v celé obci trvalo deset dní. Při katastrofálních povodních v roce 1997, které se Bludovu jako zázrakem vyhnuly, pomáhali bludovští hasiči v okolních postižených obcích, pomáhali při odstraňování následků v Troubkách na Přerovsku, zřejmě nejpostiženější obci, s jejímž hasičským sborem udržují bludovští již dlouhou dobu přátelské vztahy.

Výsadba lípy u pomníku Adolfa Kašpara v roce 1968. Zleva Pazour František a Hruba Josef.

Činnost a podoba hasičského sboru je vizitkou každé obce. Podle toho bludovského na tom naše obec není vůbec špatně! Jeho velkým štěstím bylo, že již od svých počátků byl těsně spojen s obecními orgány, kdy mu jeho vybavení pořizovala obec. Již v devatenáctém století si zřejmě dobře uvědomovala, že bez fungujícího hasičského sboru dává v šanc svoji budoucnost. Je přitom ale důležité vědět, že hasiči nepodléhají velící pravomoci obecních představitelů. Stále je to sbor dobrovolných hasičů. Bludovští hasiči v minulosti byli a dodnes jsou dokladem toho, že dobře fungující sbor nejenže chrání majetek občanů před ohněm či před vodou, ale že může být i kulturním centrem obce. Celých 125 let už naplňují větu, kterou mají vyšitou na svém starém praporu: „Vlasti k oslavě, bližnímu k ochraně“. Tak jim všichni přejme, aby se jí drželi i nadále. Je to v zájmu nás všech.

Prameny a literatura:

• 100 let založení dobrovolného požárního sboru Bludov, 1979
• Březina, J.: Paměti obce Bludova, 1927
• Sobek, J.: 125 let hasičského sboru v Bludově, 1999

Článek z června roku 2004
Doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.