Paměti obce Bludova
na farním pozemku u Nové dědiny, pak na nynějším místě za farou (asi před r. 1850). R. 1832 byl nepoužívaný hřbitov kolem kostela zrušen. Farní kostel byl v 1. 1837-1838 až na zeď k dolnímu konci sbořen a na témž místě v podobě kříže znova na útraty obce i patrona řádně vybudován. Pod sakristií, přistavěnou na východní straně, dal si patron kostela r. 1838 vystavěti rodinnost hrobku, do níž byly r. 1842 z Brandýsa nad Orlicí převezeny ostatky některých jeho předku, mezi nimi i kosti Karla staršího z Žerotína. Stalo se totiž, že profesor Šembera našel v Brandýse, v soukromé zahradě, na místě, kde stával kdysi kostelík sv. Jana, kosti ve shnilé jíž rakvi. O nálezu byl zpraven tehdejší pán na Bludově, hrabě František Josef z Žerotína, který poslal do Brandýsa cínovou rakev, do níž byly ostatky jeho předků uloženy a v níž byly do Bludova odvezeny, kde dosud v hrobce odpočívají. V čele rakve lest tento český nápis: Zde odpočívají kosti Jana z Žerotína, který zemřel 15. února 1583 a Karla z Žerotína, jenž zemřel 9. října 1636, a příbuzenstvo jejich. (Viz vyobrazení!)
R. 1845 byla na naléháni konsistoře stržena dřevěná fara bludovská, v níž by byl farář Němec uhořel, a postavena fara nynější; platy za pronajatou pěší robotní práci při stavbě byly rozvrženy úměrně na poplatníky. Seznam příslušný je zachován.
Roku 1850 byla věž kostela pobita plechem, roku 1882 opatřena hodinami, jež dodal M. Rezek v Jindřichově Hradci.
V 1. polovici 19. stol. vrchnost bludovská, jakoby byla tušila, že robotě brzy odzvoní, postavila, pokud se týče, zřídila znova zámecký archiv a knihovnu (1802), myslivnu (1816), taneční síň na Zámečku (1822), sýpky a ovčírnu při Dolním dvoře (1823), palírnu (1835), revír (1836), byt zahradníka (1839), pilu (1842) a pivovar (1842).
Bludov v 19. století rychle vzrůstal. Kdežto r. 1790 v něm bylo napočítáno 232 domu s 1544 dušemi, měl po 50 letech, r. 1840, již 318 domů a 1945 obyvatelů (916 mužů a 1029 žen), r. 1880 pak 330 domů a 2217 obyvatelů (1031 mužů, 1186 žen).
