Paměti obce Bludova

Ve starých listinách, v nichž jest řeč o šlechticích z Bludova, dlužno rozeznávati šlechtice, kteří pocházeli z rodu Bludovců, ale s Bludovem třebas neměli více společného, ježto sídlili jinde, a šlechtice, kteří na hradě bludovském se zdržovali a panství bludovského užívali, ale pocházeli třebas i z jiných rodů. V listině z 18. 5. 1311 jest např. zmínka o Ance, vdově po Bludovi III. z Jičína, a jejím synu Bludu IV. z Košic. Jméno Blud, vyskytujíc se u Bludovců velmi často, bylo pro ně příznačným.

V písemných památkách dočítáme se, že 24. 6. 1340 daroval Bertold I. z Lipé statky své u Kolštejna klášteru v Kamenci u Opavy a že svědky při tom byli zemani Svanlibor, Předbor a Hynek z Bludova, dále, že 25. 7. 1341 Hynek z Bludova obdržel od velehradského kláštera dvůr Schönhof k spravování, že Hynek z Bludova byl r. 1346 svědkem, když páni z Lipé rozdělovali mezi sebe své statky, že v letech 1355-1356 byl Michal z Bludova nejvyšším písařem olomouckých zemských desk, že 10. 2. 1362 ustanovil Jindřich z Bludova, aby brněnští dominikáni dostávali každý rok desátkem vědro vína z jeho brumovických vinic, (jako bratr Jindřichův jest uveden Hynek a jako syn Hynkův Ondřej), že 1. 8. 1370 Bohuš a Bernard Hecht z Šicendorfu slíbili Vaněčkovi z Bludova jakož i jiným pánům, že prastaré statky v Miličově a Ponikvi vtělí do zemských desk, že 23. 12. 1378 Ješek Kropáč z Holštejna u Blanska prodal Ondřeji z Bludova 3 lány ve své vsi Czmairhof, že 27. 6. 1388 prodal Myslibor z Radověšic Ondřeji z Bludova, řečenému z Nechvalína, své statky ve vsi Raspitz (?), že 18. 9. 1388 Diviš z Bludova, Bedřich z Kolšova a bratři Svatibor a Toman ze Závořic se zavázali, zaplatiti své dluhy Ješku z Kunštátu, zvanému Puška, že 7. 5. 1405 daroval Čeněk z Bludova, jinak také z Bučovic, syn Ondřejův, příjmy z dědiny Kloboučky k oltáři P. Marie ve farním kostele v Bučovicích. Toť jsou z kodexu známé záznamy o Bludovcích ze XIV. století. Ze záznamů těch však nevysvítá vždy, který z dotčených šlechticů a kdy se zdržoval na hradě Bludově ani to, jak nakládal s poddaným mu lidem bludovským.

Na počátku XIV. stol. byl již rod Bludovců tak rozšířen, že není zřejmá vzájemná spojitost jeho členů. Tenkrát náležela Bludovcům