Paměti obce Bludova

Kdyby mu pán nebyl dal nic v náhradu, mohl naň podati žalobu, ale pán by byl býval souzen jen jako pro obyčejný pych.

Rybníky dělily se na potěrné, výtažné, kaperné a na komory. V rybníku potěrném líhla se z jiker mláďata, potěr nebo plod, jenž tu zůstal rok až dvě léta. Potom se vyvezla mláďata do menších, mělkých rybníků, aby rychle rostla. Na podzim je však vždycky vylovili, protože rybníky hluboko zamrzaly. Vylovené rybky převezli do komory, hlubokého to a tichého rybníka na blízku hlídky, kde byly dobře opatřeny a přečkaly v klidu zimu. Na jaře rybky z komory vybrali a převezli do rybníků výtažných, kde rostly dále, až jejich velikost dopouštěla, aby mohly býti dány do rybníků kaperných. Tu zůstávaly jeden až tři roky, až vyspěly v ryby vážící 1,5 až 2 kg. Kaperné rybníky musily míti hlubší místa, aby se do nich mohly ryby na zimu stáhnouti k zimnímu spánku. Nad těmito místy vysekávali v ledu otvory, aby vzduch měj volný přístup k vodě. Do kapesných rybníků nasazovali také jiné druhy ryb, zejména štiky a jiné dravé ryby, aby hubily bezcenné rybky malé, po případě, aby ničily kapří plod vzniklý z předčasného tření.

Rybníkářství dosáhlo u nás v 15. a 16. století vysokého stupně rozvoje. Během 30leté války zašly některé rybníky a počet jejich ustavičně klesal.

OSUDY BLUDOVA OD SBOŘENÍ JEHO HRADU AŽ DO ZABAVENÍ BLUDOVSKÉHO PANSTVÍ ZA 30LETÉ VÁLKY.

Přehlížíme-li paměti Bludova ze středověku, vidíme, že jsou velmi skrovné. Hledáme v nich marně jméno některého bludovského sedláka, řemeslníka nebo dělníka, který by se byl nějak proslavil, a nenajdeme ho myslím ani dalším pátráním. Musíme býti rádi, že známe jakž takž aspoň jména držitelů bludovského panství té doby a že můžeme se tak trochu domýšleti, jak se našemu selskému