Paměti obce Bludova
na své útraty. Patentem císařským z r. 1680 bylo ustanoveno, že daleké fůry se sice nezapovídají, ale bylo nařízeno, aby při nich poddaným byly hrazeny útraty, mýto, aby jiní byla opatřena strava a aby čas fůrami strávený byl jim odpočítán od povinné roboty.
23. února 1615 nařídil hejtman markrabství moravského Karel st. z Žerotína, aby bludovským poddaným byl vydán po právu dekret svědomí (t. j. svědectví); památná listina ta se však v posledních letech (po výstavě ve škole bludovské r. 1919) ztratila.
R. 1618 prodal Frydrych starší z Žerotína tvrz bludovskou a ves Bludov se dvěma dvory, dále vesnice Bratrošov, Rejhartice a Kopřinov s farami, Osikov a Felvice, ovocné i jiné zahrady majiteli Šilperka a Temenice, Janu st. Odkolkovi z Újezdce, jenž sídlil v Šilperku, za 50.000 mor. zl. Kupující musil se však zavázati, že bude po věčné časy z Horního dvora bludovského odváděti ročně 5 velkých měřic rži nemocnici šumperské (špitál u sv. Martina před Starou branou).
Odkolek držel panství bludovské jenom dvě léta; po bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) bylo mu jako odbojnému pánu českému na útěku císařem Ferdinandem II. zboží bludovské (za 60.000 mor. zl.) zabaveno. 2. září 1622 byl vynesen první rozsudek nad odbojníky. Odsuzovalo se jím k smrti 14 účastníků odboje, mezi nimi i Jan Odkolek st., a statky jejich byly prohlášeny za zabavené. Hanuš Odkolek st., praví dějiny, ztratil všecko a jméno jeho bylo na šibenici. O statky jeho přihlásili se sice dědicové jeho, ale nedostali nic.
Odkolkem končí se řada českých držitelů panství bludovského. I nebude od místa zmíniti se tu aspoň letmo o tom, zda a jak bylo v naší dědině až po 30letou válku postaráno o pokrok a vzděláni. Na otázku tu je krátká odpověď: Nijak. Do počátku 12. stol. byly jen školy klášterní a později i kapitolní. Nám Bludovským byla nejbližší škola v Olomouci. Ve školách klášterních však si odchovávali ponejvíce němečtí mniši v jazyku latinském budoucí svůj dorost. Na prahu 14. století vznikaly ve venkovských městech školy, na které dozírali a dosazovali učitele místní faráři. Bludovu nejbližší taková škola laická byla v Mohelnici. Jinoši šlechtičtí bývali posíláni na vysoké školy do ciziny (do Itálie, Francie atd.) a od založení university
